CS · EN DE FR brzy

10 C 101/2025-23 — Okresní soud v Sokolově

ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2025:10.C.101.2025.1
Datum: 2025-05-19
Předmět: o 10 632,02 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."
["telekomunikace"]
O co šlo: o 10 632,02 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č.)
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tak, že účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu č. , číslo, a dne , datum, Smlouvu č. , číslo, . Nedílnou součástí zároveň byly Všeobecné podmínky společnosti , právnická osoba, . a Ceník tarifů a služeb. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Tyto byly žalovanému vyúčtovány Vyúčtováním služeb č. , číslo, výši 57,02 Kč a 10 575 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 20. 12. 2024, žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Účastnickou smlouvu č. , číslo, pro číslo , tel. číslo, a jejím dodatkem bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, v jakém si strany sjednají, a žalovaný se zavázal platit za tyto služby sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky společnosti , právnická osoba, a Ceník tarifů a služeb. Při podpisu smlouvy se žalovaný prokázal platným občanským průkazem. Ze Všeobecných podmínek společnosti , právnická osoba, bylo prokázáno ujednání v čl. 3. 2. 3., že některé služby, které lze užívat prostřednictvím sítě žalobkyně, poskytují jiné subjekty, a to za podmínek, které s těmito dotyčný sjedná. K úhradě ceny těchto služeb může docházet s využitím platební služby s tím, že veškeré pohledávky, které vzniknou třetí straně v případě využití jejich služeb, tato strana postupuje vždy žalobkyni, která je může vyúčtovat a vlastním jménem a na vlastní účet vymáhat. Vyúčtováním služeb žalobkyně č. , číslo, , vč. podrobného rozpisu služeb, splatného 20. 6. 2023 soud zjistil, že v období od 6. 5. - 5. 6. 2023 žalovaný čerpal služby třetích osob, a to m-platby - zprostředkovatelský poplatek ve výši 57,02 Kč a dále m-platba (např. platba na internetu – hry, aplikace) ve výši 12 575 Kč. Celkem se jedná o částku 12 632,02 Kč. Žalovaný však uvedené vyúčtování ani další platby nehradil, načež žalobkyně účastnickou smlouvu vypověděla, jak doložila Výpovědí účastnické smlouvy ze dne 31. 7. 2024. Žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala i prostřednictvím jejího právního zástupce, žalovaný ji však neuhradil.5. Podle § 2 odst. 3 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb 1) službu přístupu k internetu, 2) interpersonální komunikační službu, 3) služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání.6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že poskytnuté služby nespadají pod vymezenou definici služeb elektronických komunikací, které by byl oprávněn rozhodovat Český telekomunikační úřad, nicméně spadají pod smlouvy nepojmenované upravené v ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalovaný čerpal předmětné služby, které mu žalobkyně řádně vyúčtovala a žalovaný je neuhradil, přičemž žalovaný se k uplatněným žalobním tvrzením nijak nevyjádřil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 632,02 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před 31. 12. 2024 a jednoho úkonu v částce 400 Kč realizovaného po 1. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.