16 C 146/2024-74 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené přirážky k jízdnému.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci.4. Žalovaný 1. dne , datum, v 10:18 hod. uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné přepravy osob provozovaným žalobkyní, konkrétně trolejbusovou linkou č. , anonymizováno, v , obec, , avšak při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila žalobkyní pověřená osoba „Záznam o provedené přepravní kontrole“, obsahující informaci o výši jízdného, přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Listina byla podepsána žalovaným jako cestujícím a žalobkyní pověřenou osobou jako revizorem. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena podle Tarifu integrované dopravy , Anonymizováno, kraje na území města , město, účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Splatnost přirážky k jízdnému byla stanovena smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly, a to v případě přirážky k jízdnému na 16. den po jejím provedení. Žalovaný 1. však přirážku k jízdnému neuhradil. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného 1. k úhradě dlužné částky, žalovaný 1. do dne vyhlášení tohoto rozsudku dlužnou částku neuhradil.5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2 550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její výše, stanoví § 7 odst. 5 vyhlášky o přepravním řádu, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě přepravy prostřednictvím metra, tramvajové a trolejbusové linky), § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě přepravy prostřednictvím autobusové linky). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud ve vztahu k žalovanému 1. žalobě částečně vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalovanému 1. vznikla uzavřením smlouvy o přepravě podle § 2 550 a násl. o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit žalobkyni jízdné. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný 1. jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a žalobkyni v postavení dopravce jízdné neuhradil, vznikl žalobkyni nárok podle článku 4 bodu 6 a 13 přepravních podmínek ve spojení s bodem 2.3 tarifu na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč se splatností 16. den po provedení přepravní kontroly, a to včetně úroku z prodlení podle § 1 970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.7. Ve vztahu k žalovaným 2. a 3. jako zákonným zástupcům žalovaného 1. soud žalobu výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovanému 1. bylo ke dni 15. 2. 2022 (tj. v den uzavření přepravní smlouvy se žalobkyní) 16 let a 3 měsíce, přičemž dle názoru soudu žalovaný 1. byl v tomto věku plně způsobilý k tomu, aby mohl nástupem do dopravního prostředku žalobkyně uzavřít platnou přepravní smlouvu s vědomím, že mu tím vzniká povinnost zaplatit stanovené jízdné, a tedy i plně posoudit následky svého jednání a případně přijmout za jízdu bez platného dokladu svoji plnou odpovědnost. Spoluodpovědnost žalovaných 2. a 3. jako zákonných zástupců žalovaného 1. tedy v projednávané věci s ohledem na věk žalovaného 1. a s ohledem na povahu uzavřené přepravní smlouvy není na místě (srov. přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. II. ÚS 1864/16).8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšným žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.