16 C 238/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 795 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16.6.2024 do 16.5.2025 částkou 73 Kč představující nezaplacené televizní poplatky za období červem 2024 – listopad 2024 (ve výši 135 Kč měsíčně) a náklady na vymáhání, když žalovaná se stala držitelem televizního přijímače na adrese jejího bydliště (, adresa, ), čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, přičemž tuto svou povinnost žalovaná splnila dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Žalobkyně k žalobě doložila výpis z evidence poplatníka televizních poplatků, přehled předpisů a plateb, výpočet úroku z prodlení a předžalobní upomínku ze dne 27.11.2024 včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými se shora citované žalobě.5. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav odpovídající tvrzením v žalobě. Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače na adrese jejího bydliště (, adresa, ), čímž ji ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, přičemž tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 17.7.2019. Za období červen 2024 – listopad 2024 vzniklou povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši (135 Kč měsíčně splatný vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, kdy první platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem) neplnila, vznikl ji proto dluh celkem ve výši 795 Kč (za měsíc červen 2024 žalované vznikl dluh ve výši 120 Kč), kdy dluh neuhradila ani k výzvě k úhradě, kterou žalobkyně zaslala žalované dne 27.11.2025.6. Podle § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30.4.2025 (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), se poplatníkem televizního poplatku rozumí fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činila v daném období měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč a měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 1, 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.7. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ustanovení § 3 odst. 2 a § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaná ke dni podání žaloba dlužila žalobkyni částku 795 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za předmětné období, neboť v uvedeném období byla v evidenci poplatků a byla proto ve smyslu § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích povinna za uvedené období poplatky uhradit. Vzhledem k neuhrazení poplatků ani po provedené výzvě je pak uplatněný nárok dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. důvodný. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (splatnost viz odstavec 4.), má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž kapitalizovaná výše za období od 16.6.2024 do 16.5.2025 byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud však žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto ohledu se soud plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 24.7.2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, dovodil, že pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby, a to výzvu k plnění a návrh ve věci samé podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 100 Kč, neboť žalobkyně podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně i v jiných skutkově a právně obdobných sporech, přičemž ve věci jde o peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.10. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.