16 C 33/2025-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 6 695,03 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody za neoprávněný odběr plynu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.5. Žalobkyně je držitelem licence k distribuci plynu udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalovaná na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“), v období od 7. 12. 2023 do 25. 2. 2024 odebrala od žalobkyně 2 149,13 kWh plynu, a to aniž by měla ve vztahu k odběru tohoto plynu s žalobkyní, popř. jiným subjektem, uzavřenou jakoukoliv dohodu či ji k tomu opravňoval jiný důvod. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou za shora uvedené období k úhradě neoprávněné distribuce a neoprávněného odběru plynu a poplatku za zjištění neoprávněného odběru v celkové ceně 6 695,03 Kč, a to do 25. 6. 2024. K úhradě žalobou nárokované částky byla žalovaná před podáním žaloby opakovaně vyzývána.6. Z učiněného závěru o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení má soud za to, že se žalovaná v odběrném místě dopustila neoprávněného odběru a distribuce plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „energetický zákon), a § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona, neboť odebírala plyn a využívala služeb distribuční soustavy bez právního titulu. Z uvedeného důvodu žalobkyně jako držitel licence na distribuci plynu (§ 3 odst. 3 energetického zákona) oprávněně vyzvala žalovanou k úhradě jí vzniklé škody za období od 7. 12. 2023 do 25. 2. 2024 v souhrnné výši 6 695,03 Kč [§ 74 odst. 6, 7, 8 energetického zákona, § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 108/2011 Sb.], a to ve lhůtě splatnosti do 25. 6. 2024 [§ 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)]. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s úhradou předmětné částky do prodlení (§ 1968 o. z.), má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.