16 C 35/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci.4. Žalovaný dne , datum, ve 14:54 hod. uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné přepravy osob provozovaným žalobkyní, konkrétně , Anonymizováno, linkou č. , číslo, v , adresa, , avšak při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila žalobkyní pověřená osoba „Zápis o provedené přepravní kontrole“, obsahující informaci o výši jízdného, přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Listina byla podepsána žalovaným jako cestujícím a žalobkyní pověřenou osobou jako revizorem. Žalovaný dále dne , datum, v 17:52 hod. uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné přepravy osob provozovaným žalobkyní, konkrétně , Anonymizováno, linkou č. , číslo, v , adresa, , avšak při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila žalobkyní pověřená osoba „Zápis o provedené přepravní kontrole“, obsahující informaci o výši jízdného, přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Listina byla podepsána žalovaným jako cestujícím a žalobkyní pověřenou osobou jako revizorem. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému byla stanovena podle Tarifu integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Splatnost jízdného, jakož i žalobkyní požadované přirážky k jízdnému, byla stanovena smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly, a to do 30 dnů ode dne sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole. Žalovaný však jízdné ani přirážku k jízdnému neuhradil. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný do vyhlášení tohoto rozsudku dlužnou částku neuhradil.5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2 550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její výše, stanoví § 7 odst. 5 vyhlášky o přepravním řádu, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě přepravy prostřednictvím metra, tramvajové a trolejbusové linky), § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě přepravy prostřednictvím autobusové linky). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy o přepravě podle § 2 550 a násl. o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit žalobkyni jízdné. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující platným jízdním dokladem neprokázal a žalobkyni v postavení dopravce jízdné neuhradil, vznikl žalobkyni v obou případech nárok podle Smluvních přepravních podmínek žalobce ve spojení s Tarifem integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje na úhradu jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč se splatností do 30 dnů ode dne sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole, a to včetně úroku z prodlení podle § 1 970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř., přičemž úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalované v celkové výši 600 Kč, která se skládá ze dvou paušálních náhrad po 100 Kč podle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., vyhlášky o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (žaloba, výzva k plnění) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.