16 C 89/2025-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 38 802,46 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a s nimi souvisejících služeb na odběrném místě na adrese , adresa, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Žalobkyně se smlouvou ze dne , datum, , jejíž součástí byl mimo jiné Ceník obchodníka (dále jen „ceník“) a Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen „obchodní podmínky“), zavázala poskytovat žalovanému pro potřeby domácnosti elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal za odběr dodané elektřiny a souvisejících služeb uhradit v ceníku žalobkyně stanovenou cenu. Úhrada ceny byla sjednána zálohově a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování, popř. oznámení o výši záloh. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Za dodávku 6 080 kWh elektřiny a souvisejících služeb vyúčtovala žalobkyně žalovanému za období od 8. 12. 2023 do 21. 2. 2024 prostřednictvím faktury č. , číslo, nedoplatek ve výši 38 802,46 Kč se lhůtou k úhradě do 18. 3. 2024. Přestože byl žalovaný před podáním žaloby zástupcem žalobkyně opětovně vyzván k úhradě výše uvedené částky, do dne vyhlášení rozsudku tuto částku neuhradil.5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2005 odst. 2 o. z. platí, že odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatické prolongace. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené služby řádně a včas platit sjednanou cenu. Žalovaný však ke dni splatnosti do 18. 3. 2024 žalobkyní vyúčtovanou cenu dodané elektřiny a souvisejících služeb ve výši 38 802,46 Kč neuhradil. Jelikož žalovaný žalobkyni v rozporu se svými povinnostmi uvedenou částku dosud neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 38 802,46 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 731 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 553 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 378 Kč (počítáno z částky 1 800 Kč).