20 C 19/2025-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 2 308 Kč s příslušenstvím sestávající ze dvou samostatných nároků.2. První z nich představoval požadavek na zaplacení 1 154 Kč s příslušenstvím jako nákladů, které žalobkyně vynaložila za odborné lékařské vyšetření zaplacené Zdravotnické záchranné službě , Anonymizováno, kraje, příspěvkové organizaci, na základě faktury č. , číslo, s tím, že toto vyšetření bylo na její žádost provedeno poté, co při silniční kontrole provedené Policií České republiky dne , datum, vzniklo u žalovaného podezření, že řídí vozidlo pod vlivem návykových látek, což se posléze potvrdilo.3. Druhý z nich představoval požadavek na zaplacení 1 154 Kč s příslušenstvím jako nákladů, které žalobkyně vynaložila za odborné lékařské vyšetření zaplacené Nemocnici , město, . na základě faktury č. , číslo, s tím, že toto vyšetření bylo na její žádost provedeno opětovně poté, co při silniční kontrole provedené Policií České republiky dne , datum, vzniklo u žalovaného podezření, že opět řídil vozidlo pod vlivem návykových látek, což se posléze potvrdilo.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Ke stavu věci soud k prvnímu požadavku zjistil, že dne , datum, prováděla Policie České republiky v obci , adresa, , kontrolu dodržování bezpečnosti silničního provozu a jedním z kontrolovaných byl rovněž žalovaný, který řídil vozidlo RZ , SPZ, . Při této kontrole vzniklo podezření, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem návykové látky, a byl proveden orientační test s pozitivním výsledkem, a řidič byl tak vyzván k odběru biologického materiálu a k postoupení lékařského vyšetření. Uvedené zjištění vyplývá z úředního záznamu Policie ČR o provedené kontrole ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Policie České republiky poté požádala o vyšetření žalovaného, a tato vyšetření byla skutečně provedena, což vyplývá z žalobkyní předloženého protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření ze dne , datum, , přičemž výsledek byl pozitivní, tedy v biologických vzorcích žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek. Soud dále zjistil, že žalobkyně za klinické vyšetření žalovaného jako osoby podezřelé z požití alkoholu zaplatila částku 1 154 Kč, a to Zdravotnické záchranné službě , Anonymizováno, kraje, příspěvkové organizaci, na základě faktury č. , číslo, , přičemž poskytnutí plnění je prokázáno výpisem z účtu žalobkyně ze dne , datum, , č. účtu , č. účtu, . Ke stavu věci stran druhého případu bylo zjištěno, dne , datum, prováděla Policie České republiky tentokráte v obci , adresa, kontrolu dodržování bezpečnosti silničního provozu a jedním z kontrolovaných byl rovněž žalovaný, který řídil vozidlo RZ , SPZ, . Při této kontrole vzniklo podezření, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem návykové látky, a byl proveden orientační test s pozitivním výsledkem, a řidič byl tak vyzván k odběru biologického materiálu a k postoupení lékařského vyšetření. Uvedené zjištění vyplývá z úředního záznamu Policie ČR o provedené kontrole ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Policie České republiky poté požádala o vyšetření žalovaného, a tato vyšetření byla skutečně provedena, což vyplývá z žalobkyní předloženého protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření ze dne , datum, , přičemž výsledek byl pozitivní, tedy v biologických vzorcích žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek. Soud dále zjistil, že žalobkyně za klinické vyšetření žalovaného jako osoby podezřelé z požití návykových látek 1 154 Kč, a to Nemocnici , město, ., na základě faktury č. , číslo, , přičemž poskytnutí plnění je prokázáno opět výpisem z účtu žalobkyně ze dne , datum, , č. účtu , č. účtu, . Soud dále zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky za obě vyšetření, a to prostřednictvím výzev ze dne 1. 4. 2025, které byly žalovanému zaslány prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá žalobkyni předložených poštovních doručenek.6. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci svých pravomocí provedla příslušnou kontrolu bezpečnosti silničního provozu a s ohledem na vzniklá podezření požádala o uvedená odborná vyšetření. V souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Náklady těchto vyšetření uhradila žalobkyně, a poté, co se ukázala přítomnost návykových látek, požádala žalobkyně správně podle ustanovení § 24 odst. 2 a 5 zmíněného zákona žalovaného o úhradu těchto nákladů, které vznikly. Jelikož žalovaný na výzvu žalobkyně včas nereagoval, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku s tím, že vedle dlužné částky 2 308 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jdoucí ode dne následujícího po dni, který byl žalobkyni určen jako datum splatnosti, neboť v daném případě se jednalo o pohledávku splatnou na výzvu S ohledem na doručení příslušné výzvy žalobkyně je tak žalovaný od data, kdy žalobkyně požaduje zmíněný úrok z prodlení již zjevně v prodlení.7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří paušální náhrada náležející účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 245/2015 Sb. za čtyři nutné úkony v řízení (předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednání) po 100 Kč a dále cestovní výdaje za cestu ke zmíněnému ústnímu jednání ve výši tedy náklady ve výši 333 Kč (tzv. amortizace vozidla ve výši 5,80 Kč na 1 km jízdy a náhrada za pohonné hmoty), tedy náklady 633 Kč.8. Soud dále rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení, neboť žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od placení soudních poplatků osvobozena. Žalobkyně byla zároveň v řízení úspěšná a žalovaný zároveň nemá vůči ní právo na náhradu nákladu řízení, a soud tak postupem podle ustanovení § 2 odst. 3 zmíněného zákona o soudních poplatcích rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za žalobu, který v daném případě činí podle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatku 1 000 Kč, neboť jak je naznačeno, došlo k přechodu poplatkové povinnosti pro splnění citovaných podmínek zmíněného ustanovení.9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní.