ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2025:20.C.5.2025.1 Datum: 2025-06-10 Předmět: o 15 350 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 69/2024 Sb.", "§ 45 z. č. 168/1999 Sb.", "§ ["pojištění odpovědnosti za škodu"]
O co šlo: o 15 350 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 69/)
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 15 350 Kč s příslušenstvím jako dlužného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla za porušení povinnosti žalovaného sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, za dobu od 15.04.2024 do 06.10.2024 ve výši 15 050 Kč spolu s poplatkem představujícím náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ke stavu věci soud zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s písemnou výzvou ze dne 31.10.2024 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Z obsahu této výzvy vyplývá, že žalovaný byl evidován jako vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , představující nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg a dále, že dle informací pojišťoven nebylo k tomuto vozidlu sjednáno v období od 15.04.2024 do 06.10.2024, tj. po dobu 175 dnů, povinné pojištění. Uvedené údaje o vozidle a o povinných osobách, a to vlastníku a provozovateli, odpovídají údajům evidovaným v registru silničních vozidel, resp. výpisu předloženého žalobkyní vycházejícího z tohoto registru. Prostřednictvím této výzvy tak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 15 050 Kč přestavující zmíněný příspěvek za porušení povinnosti pojistit vozidlo v denní sazbě 86 Kč a dále požádala o úhradu nákladů na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč, a to ve stanovené lhůtě 60 dnů. Uvedená výzva byla dle informací České pošty převzata k poštovní přepravě. O úhradu shora zmíněného příspěvku podle uvedené výzvy byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím upomínky ze dne 21.01.2025, přičemž také tato upomínka byla zaslána žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá z příslušného podacího dokladu předloženého žalobkyní.4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ZPOV“), dle kterého, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"). Soud má totiž za to, že z výzvy předložené žalobkyní lze dovodit, že v ní uvedené údaje byly získány postupem podle ustanovení § 38 odst. 1 a 3 ZPOV, dle kterých pojistitel poskytuje žalobkyni údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti a zároveň Ministerstvo dopravy poskytuje žalobkyni jím vedené údaje o vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích včetně osobních údajů a o evidenčních změnách. Údaje zaznamenané ve shora uvedené výzvě jsou výsledkem zákonného postupu žalobkyně při zjišťování vozidel z registru silničních vozidel s absencí povinného pojištění odpovědnosti z jejich provozu, neboť žalobkyně dle ust. § 45 odst. 1 ZPOV zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 ZPOV za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 ZPOV a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle § 45 odstavce 2 ZPOV. Žalobkyně postupovala tak, jak jí ukládá ust. § 46 odst. 1 ZPOV, tedy, že poté, co zjistila porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 ZPOV, písemně vyzvala žalovaného jako provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti a tato výzva obsahovala potřebné náležitosti dle ust. § 46 odst. 2 ZPOV, a to popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Zároveň soud neshledal splnění podmínek pro zánik povinnosti platit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti dle ust. § 47 ZPOV, dle kterého povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže žalobkyně do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel s tím, že v ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se žalobkyně dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla. Žalobkyně, jak je již shora zmíněno, zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 ZPOV za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle ust. § 45 odst. 2 ZPOV, dle kterého provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 ZPOV a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek s tím, že dle ust. § 45 odst. 4 ZPOV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle ust. § 45 odstavce 2 ZPOV stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Výše příspěvku se poté dle ust. § 45 odst. 3 ZPOV vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyní požadovaný příspěvek, jehož denní výše v daném případě představuje částku 85 Kč. Výše požadovaného příspěvku je v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., a to dle jejího ustanovení § 5 odst. 1 písm. o). Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše představuje dle ust. § 6 zmíněné vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Částku 300 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit z dlužné částky příspěvku úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a navazujícího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti, neboť současně soud s ohledem na odeslání příslušné výzvy a na dobu jejího doručení dospěl k závěru, že byla splněna povinnost dle shora citovaného ustanovení § 46 odst. 2 ZPOV, dle kterého je žalobkyně povinna vyzvat ke splnění povinnosti v trvání nejméně 30 dnů ode dne dojití výzvy. Soud vycházel z ustanovení § 573 obč. zák., dle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.5. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 2 615 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní.