ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2025:22.C.167.2024.1 Datum: 2025-01-22 Předmět: zaplacení 3 033 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 Sb. ["smlouva o účtu""postoupení pohledávky"]
O co šlo: zaplacení 3 033 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č.)
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdce, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, (dále jen„ČS“), uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o účtu č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky ČS. Žalovaný byl dle Smlouvy povinen platit ČS ceny za služby a produkty poskytované ČS v souladu s platným sazebníkem ČS. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit ČS z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení ČS (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany ČS vyrovnán nebyl, a proto převedla ČS pohledávku dne 1. 4. 2023 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 3 033 Kč a úrok z prodlení 113,77 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 4. 2023 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni 1. 2. 2024. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 1. 2. 2024, celkem 3 533,41 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 3 033 Kč a z úroku z prodlení do 1. 2. 2024 ve výši 500,41 Kč. Jistina pohledávky je od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročena úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 16. 2. 2024. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od , datum, , do dne sepisu žaloby nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 30. 5. 2024.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé shodný se žalobou, tedy mezi žalovaným a ČS byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, na základě které byl žalovanému veden účet č. , č. účtu, . Z výpisů z tohoto účtu vyplývá, že na účtu došlo v dubnu 2022 k zablokování částky 3 333,31 Kč v důsledku exekuce sp. zn. 202 EX 33828/21-13, která byla z tohoto účtu odepsána dne 21. 11. 2022. Vzhledem k tomu, že v mezidobí nebyly na účet připsány žádné finanční prostředky a z účtu byly i nadále odepisovány poplatky za vedení účtu, vznikl na účtu žalovaného nepovolený debet, který žalovaný ani na základě zaslaných výzev. Pohledávka za žalovaným byla následně s účinností od , datum, postoupena žalobkyni.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn.V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 033 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.