22 C 31/2025-14 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 044 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný použil dne , datum, a , datum, ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD a na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky žalobkyně a vznikla mu proto povinnost uhradit za každý z těchto případů jízdné ve výši 22 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil na výzvu soudu.Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , Výňatek ze smluvních přepravních podmínek účinných od 1. 1. 2020, a předžalobní výzvu včetně dodejky.Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl kontrolován v , město, dne , datum, v 15:39 na lince , číslo, ve voze č. , číslo, a dne , datum, v 10:59 hodin na lince č. , číslo, ve voze č. , číslo, a ani v jednom případě se neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla pověřenou osobou dopravce ověřena vždy dle občanského průkazu. Uložené povinnosti uhradit jízdné a přirážky k jízdnému žalovaný nesplnil, když dlužné částky neuhradil na místě kontrol, ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 25. 8. 2023.Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podmínky přepravy stanoví dle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, přepravní řády. Z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) téhož zákona pak vyplývá povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním doklady, a pokud tak neučiní, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně je cena jízdného a přirážka k jízdnému stanovena Ceníkem, které je jejich přílohou.V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne , datum, a , datum, dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu a vznikla mu proto povinnost za každý z těchto případů uhradit jízdné ve výši 22 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má proto podle ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.