23 C 17/2025-62 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 5 900 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru uzavřeného dne , datum, .2. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.3. Předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), projevila formou písemného návrhu vůli uzavřít s žalovanou dohodu o tom, že předchůdkyně žalobkyně na požádání poskytne žalované (prostřednictvím jejího bankovního účtu) peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a že žalovaná tyto předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 30 dní od jejich poskytnutí vrátí, jakož i uhradí další v tomto návrhu specifikované peněžní prostředky. Předchůdkyně žalobkyně dne 2. 1. 2024 převedla ve prospěch bankovního účtu žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaná peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč předchůdkyni žalobkyně, byť i jen částečně, vrátila či by předchůdkyni žalobkyně cokoliv zaplatila. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se před podáním žaloby dohodly (prostřednictvím jiné společnosti) na převedení práva domáhat se splnění žalobou vzneseného nároku na žalobkyni. Žalobkyně na základě písemné výzvy odeslané dne 8. 11. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě (mimo jiné) žalobou nárokované částky, a to do sedmi dnů od odeslání této výzvy.4. Podle § 546 zákona č. 99/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.5. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.6. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.7. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.9. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou (§ 1731 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný v odstavci 3. tohoto rozsudku, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento návrh předchůdkyně žalobkyně skutečně přijala, resp. že žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli uzavřít s předchůdkyní žalobkyně jí navrhovanou úvěrovou smlouvu (či jakoukoliv jinou smlouvu) (§ 1740 odst. 1 o. z., § 2395 o. z.). Jinými slovy řečeno, ze žádných soudu předložených listinných důkazů nebyl zjištěn jakýkoliv projev žalované, ze kterého by bylo možno usuzovat na jeho vůli uzavřít s předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu o žalobkyní tvrzeném obsahu, resp. přijmout nabídku předchůdkyně žalobkyně na uzavření takové smlouvy.15. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela tvrzenou úvěrovou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na toto své tvrzení povinna. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně předmětné žalobkyní tvrzené (a pro předmětné řízení zcela významné) skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.16. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, posoudil soud takové plnění předchůdkyně žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak s ohledem na takto neoprávněně získaný majetkový prospěch ve výši 5 000 Kč vznikla povinnost předmětnou částku předchůdkyni žalobkyně, resp. s ohledem na postoupení projednávané pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.), žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 16. 11. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Splatnost byla stanovena na základě písemné výzvy žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení do sedmi dnů od odeslání této výzvy, přičemž uvedená výzva byla na adresu žalované odeslána 8. 11. 2024. Lhůta k plnění proto uplynula dne 15. 11. 2024 a žalovaná se dostala do prodlení dne 16. 11. 2024 (§ 1958 o. z., § 1968 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu proto soud žalobu zamítl.17. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok, neboť poměr částečného úspěchu žalobkyně a žalované je přibližné stejný.