23 C 191/2025-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala úhrady částky 10 804 Kč s příslušenstvím, a to jako neuhrazených splátek a zbývajících částí kupních cen za zařízení SET TOP BOX a MODEM, které byl žalovaný žalobkyni povinen uhradit na základě kupních smluv uzavřených dne , datum, a , datum, , jakož i za žalobkyní žalovanému poskytnutých a neuhrazených služeb , Anonymizováno, a volání na , Anonymizováno, linky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Z listin nadepsaných „Dodatek ke smlouvě“, „Všeobecné podmínky poskytování služeb“ a „Ceník volitelných služeb“ soud zjistil, že se žalobkyně a žalovaný se dne , datum, , , datum, a , datum, písemně (mimo jiné) dohodli, že žalobkyně bude po předem nespecifikovanou dobu poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a souvisejí či obdobné služby (např. , Anonymizováno, , volání na tzv. , Anonymizováno, ) a žalovaný za ně bude řádně a včas (nejpozději do 22 kalendářních dnů od konce příslušného zúčtovacího období) platit v souladu s dohodu účastníků žalobkyní vyúčtovanou cenu. Dále se účastníci dohodli, že žalobkyně odevzdá žalovanému dvě zařízení set-top-box a zařízení modem, (dále jen „koncová zařízení“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby koncová zařízení žalovanému patřila, kdy naproti tomu se žalovaný zavázal koncová zařízení převzít a zaplatit za ně žalobkyni cenu za jednotlivé koncové zařízení ve výši 4 140 Kč, a to konkrétně po 69 Kč měsíčně (nejpozději však do 22 kalendářních dnů od konce příslušného zúčtovacího období). Pro případ porušení povinností žalovaného hradit řádně a včas sjednanou, byť dílčí cenu za koncová zařízení byla mezi žalobkyní a žalovaným ujednána možnost požadovat úhradu cen koncových zařízení v celém jejich rozsahu.4. Z listin nadepsaných „Doručování faktur“, „Příchozí a odchozí komunikace“, „Rozpis vyúčtování služeb“, „Vyúčtování – daňový doklad“, „Zrušení poskytování služeb“, „Přehled neuhrazených faktur ke dni 31. 8. 2023“, „Pokus o smír“, „Výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka“ a „Dodejka“ soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím vyúčtování vyzvala nejpozději do 30. 6. 2023 za zúčtovací období od 8. 5. 2023 do 7. 6. 2023 žalovaného k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, částky v souhrnné výši 98 Kč jako ceny za žalobkyní poskytnutou službu , Anonymizováno, a částky ve výši 120 Kč za žalobkyní poskytnutou službu , Anonymizováno, linek, dále nejpozději do 31. 7. 2023 za zúčtovací období od 8. 6. 2023 do 7. 7. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení a částky v souhrnné výši 98 Kč jako ceny žalobkyní poskytnutou službu , Anonymizováno, , dále nejpozději do 30. 8. 2023 za zúčtovací období od 8. 7. 2023 do 7. 8. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 2. 10. 2023 za zúčtovací období od 8. 8. 2023 do 7. 9. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 30. 10. 2023 za zúčtovací období od 8. 9. 2023 do 7. 10. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 30. 11. 2023 za zúčtovací období od 8. 10. 2023 do 7. 11. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 2. 1. 2024 za zúčtovací období od 8. 11. 2023 do 7. 12. 2023 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 30. 1. 2024 za zúčtovací období od 8. 12. 2023 do 7. 1. 2024 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení, dále nejpozději do 1. 3. 2024 za zúčtovací období od 8. 1. 2024 do 7. 2. 2024 k úhradě částky v souhrnné výši 207 Kč jako dílčích cen za koncová zařízení. S ohledem na skutečnost, že uvedené dílčí ceny nebyly žalovaným žalobkyni řádně a včas uhrazeny, žalobkyně žalovaného vyjma již uvedených dílčích cen vyzvala (ve zúčtovacím období od 8. 2. 2024 do 7. 3. 2024) k úhradě souhrnu zbývajících dosud neuhrazených cen za koncová zařízení v souhrnné výši 8 625 Kč, a to do 2. 4. 2024. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni na žalobou vznesené nároky cokoliv uhradil.5. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.6. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1931 o. z. platí, že byloli ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřená mezi účastníky sice podléhá zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o další žalobkyní poskytované služby jako např. , Anonymizováno, či , Anonymizováno, linky nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně neuhrazených kupních cen koncových zařízení, kdy již s ohledem na samotnou definici „elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.8. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní (§ 2079 a násl. o. z.), tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících [§ 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích] včetně již zmiňované nepojmenované smlouvy (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby, jakož i odevzdat žalovanému koncová zařízení a umožnit mu převedení vlastnictví k těmto zařízením. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek koncová zařízení převzít a zaplatit za ně sjednané kupní ceny. Pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi účastníky sjednána možnost žalobkyně požadovat úhradu celých kupních cen koncových zařízení. Z citované právní úpravy a zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni splátky kupních cen za koncová zařízení v souhrnné