23 C 196/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 4 513,10 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených cen koncového zařízení, pojištění a dalších služeb.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z obsahu předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.4. Žalobkyně a žalovaný se dne , datum, písemně (mimo jiné) dohodli, že žalobkyně bude po předem nespecifikovanou dobu poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a souvisejí či obdobné služby (např. , Anonymizováno, ), jakož i že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , pro případ vzniku nahodilé události poskytne žalovanému nebo třetí osobě v předmětné dohodě specifikované plnění (dále jen „pojištění“) a žalovaný za tato plnění bude řádně a včas (nejpozději do 22 kalendářních dnů od konce příslušného zúčtovacího období) žalobkyni platit v souladu s dohodu účastníků žalobkyní vyúčtovanou cenu. Dále se účastníci dohodli, že žalobkyně odevzdá žalovanému mobilní telefon tovární značky Honor, model 70 Lite 5 G, (dále jen „koncové zařízení“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby koncové zařízení žalovanému patřilo, kdy naproti tomu se žalovaný zavázal koncové zařízení převzít a zaplatit za ně žalobkyni cenu ve výši 4 989 Kč, a to konkrétně po 117 Kč měsíčně (nejpozději do 22 kalendářních dnů od konce příslušného zúčtovacího období). Pro případ porušení povinností žalovaného hradit řádně a včas sjednanou, byť dílčí cenu za koncové zařízení byla mezi žalobkyní a žalovaným (mimo jiné) ujednána možnost požadovat úhradu ceny koncového zařízení v celém jejím rozsahu. Prostřednictvím vyúčtování vyzvala žalobkyně nejpozději do 15. 1. 2024 za období od 23. 11. 2023 do 22. 12. 2023 žalovaného k úhradě částky 117 Kč jako dílčí ceny za koncové zařízení a částky 129 Kč jako ceny za pojištění a dále nejpozději do 14. 2. 2024 za zúčtovací období od 23. 12. 2023 do 22. 1. 2024 k úhradě částky 117 Kč jako dílčí ceny za koncové zařízení, částky 15,10 Kč jako ceny za službu , Anonymizováno, a částky 129 Kč jako ceny pojištění. S ohledem na skutečnost, že uvedené dílčí ceny nebyly žalovaným žalobkyni řádně a včas uhrazeny, žalobkyně žalovaného vyzvala nejpozději do 18. 3. 2024 (za zúčtovací období od 23. 1. 2024 do 22. 2. 2024) k úhradě souhrnu zbývajících dosud neuhrazených cen za koncové zařízení v souhrnné výši 3 838 Kč a k úhradě částky 129 Kč jako ceny za pojištění. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni na žalobou vznesené nároky cokoliv uhradil.5. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1931 o. z. platí, že byloli ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřená mezi účastníky sice podléhá zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o další žalobkyní poskytované služby jako např. , Anonymizováno, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně neuhrazené kupní ceny koncového zařízení či neuhrazeného pojištění, kdy již s ohledem na samotnou definici „elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.7. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní (§ 2079 a násl. o. z.), tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících [§ 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích] včetně již zmiňované nepojmenované smlouvy (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby či plnění, jakož i odevzdat žalovanému koncové zařízení a umožnit mu převedení vlastnictví k tomuto zařízení. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek koncové zařízení převzít a zaplatit za něj sjednanou kupní cenu či uhradit žalobkyní poskytnuté služby či další plnění. Pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi účastníky sjednána možnost žalobkyně požadovat úhradu celé kupní ceny koncového zařízení. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni splátky kupní ceny za koncové zařízení ve výši 117 Kč ve lhůtě splatnosti do 15. 1. 2024 a 14. 2. 2024 nesplnil (§ 1958 odst. 1 o. z.). V důsledku porušení této povinnosti byl v souladu se smluvním ujednáním účastníků žalovaný vyzván k úhradě zbývající části kupní ceny za koncové zařízení v souhrnné výši 3 838 Kč se splatností do 18. 3. 2024 (§ 1931 o. z., § 1958 o. z.). Ani tuto svoji povinnost však žalovaný nesplnil. V neposlední řadě žalovaný ve lhůtě splatnosti do 14. 2. 2024 neuhradil ani žalobkyní poskytnutou službu , Anonymizováno, v ceně 15,10 Kč a ve lhůtě splatnosti do 15. 1. 2024, 14. 2. 2024 a 18. 3. 2024 neuhradil žalobkyni sjednanou cenu pojištění v ceně 129 Kč (§ 1958 o. z.). Na základě všech shora uvedených skutečností tak soud zavázal žalovaného k úhradě částky 4 513,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 285 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 261,10 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 967 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni