23 C 199/2025-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 283,36 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a souvisejících služeb.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), se s žalovaným dne , datum, dohodli, že předchůdkyně žalobkyně bude do odběrného místa , adresa, , (dále jen „odběrné místo“), dodávat elektřinu a poskytovat služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal platit za odběr této elektřiny a s tím související poskytnuté služby (za sjednaných podmínek) cenu stanovenou v cenících předchůdkyně žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Úhrada ceny byla sjednána formou záloh a na základě vyúčtování předchůdkyně žalobkyně, a to v termínech vyznačených na každém konkrétním vyúčtování, popř. plánu záloh. Doba trvání této dohody byla sjednána na 12 měsíců. V odběrném místě bylo za období od 5. 9. 2022 do 27. 11. 2022 spotřebováno 0,259 MWh elektřiny včetně souvisejících služeb v ceně (po odečtení uhrazených záloh) ve výši 3 283,36 Kč, kdy k úhradě této ceny byl žalovaný vyzván prostřednictvím vyúčtování předchůdkyně žalobkyně, a to do 27. 12. 2022. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dne 13. 10. 2017, dne 29. 3. 2019, dne 27. 3. 2020 a dne 22. 12. 2021, dohodly ke dni 26. 8. 2022 na převedení práva předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu projednávaného nároku na žalobkyni. Ačkoliv žalobkyně před podáním žaloby odeslala prostřednictvím poštovní přepravy žalovanému písemnou výzvu k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků, z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný na žalobkyní vznesený nárok cokoliv zaplatil.5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 o. z. jeli čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Uzavřenou smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodat do smluveného odběrného místa elektřinu a související služby a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a s jejich dodávkou související služby zaplatit řádně a včas předchůdkyní žalobkyně a Energetickým regulačním úřadem stanovenou cenu, a to ve lhůtě splatnosti uvedené na konkrétních vyúčtováních předchůdkyně žalobkyně či přehledu záloh. Předchůdkyně žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu a s jejich dodávkou související služby do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování ceny dodané elektřiny a souvisejících služeb. Naopak žalovaný svoje základní povinnosti vyplývající pro něj z tohoto smluvního vztahu, a to zaplatit za sdružené služby dodávky elektřiny cenu ve výši 3 283,36 Kč splatnou dne 27. 12. 2022 nesplnil. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl. Jelikož, jak již bylo uvedeno, žalovaný výše uvedené ceny ve lhůtě jejich splatnosti neuhradil a z ničeho nevyplynulo, že by tak doposud učinil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 283,36 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení.7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 610 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. § 2 odst. 1 písm. o) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, sestávající z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (žaloba), včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a z 21 % DPH výši 210 Kč (počítáno z částky 1 000 Kč).