23 C 209/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.4. Žalovaný dne , datum, v , čas, hodin uskutečnil přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní, konkrétně autobusovou linkou č. , číslo, . Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu žalobkyní pověřené osoby zjištěno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. O těchto skutečnostech učinila žalobkyní pověřená osoba záznam. Žalobkyní pověřená osoba vyzvala žalovaného k úhradě jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč.5. Výše jízdného a výše přirážky k jízdnému byla žalobkyní stanovena v tarifu a přepravních podmínkách žalobkyně účinných k okamžiku provedených přepravní kontroly. Lhůta k úhradě byla přepravními podmínkami žalobkyně stanovena pro případ jízdného na okamžik nástupu do hromadného dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, a pro případ přirážky k jízdnému na okamžik výzvy žalobkyní pověřené osoby. I přesto, že byl žalovaný před podáním žaloby k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků opětovně vyzýván, z ničeho nevyplynulo, že by ke dni vyhlášení rozsudku na žalobou vznesený nárok cokoliv uhradil.6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její maximální výše stanoví § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovanému vznikla uzavřením smluv o přepravě podle § 2550 a násl. o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit žalobkyni jízdné. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný jako cestující v žádném z výše uvedených případů platným jízdním dokladem neprokázal a žalobkyni v postavení dopravce do dne vyhlášení rozsudku jízdné neuhradil, vznikl žalobkyni nárok na úhradu jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ 3 odst. 1 vyhlášky o přepravním řádu, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách) se splatností dne 1. 3. 2023, a to včetně úroku z prodlení, ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.).8. O lhůtě k plnění pak soud rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.