23 C 240/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 310 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se v zákonem č. 30/2024 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník osobního automobilu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , toto vozidlo bylo v době od 27. 4. 2024 do 2. 7. 2024 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 30 Kč za celkem 67 dní. Ve stanovené lhůtě do 6. 11. 2024 příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil ani proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 2 310 Kč (30 Kč denně za celkem 67 dnů), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 69/2024 Sb.2. Žalovaný na výzvu, která mu byla doručena do vlastních rukou dne 15. 8. 2025, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě, nereagoval.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Z výpisu z Registru silničních vozidel za období od 25. 5. 2022 do 17. 8. 2024 bylo zjištěno, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , byl v rozhodném období evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník, neměl ode dne 27. 4. 2024 do 2. 7. 2024 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 67 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Dopisem ze dne 23. 8. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 30 Kč za 67 dnů. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 2 310 Kč, když částka příspěvku byla vyčíslena na 2 010 Kč, dále pak byly k úhradě předepsány také náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 6. 11. 2024. Žalobkyně zaslala žalovanému další písemné výzvy k úhradě dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, naposledy byl vyzván předžalobní výzvou právní zástupkyně. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům. Dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle kterého platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích platí, že provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí , žalobkyni, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 téhož ustanovení pak platí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2004 Sb. činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 30 Kč. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2004 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle § 46 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , žalobkyně, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , žalobkyni, okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Podle § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady , žalobkyně, spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže , žalobkyně, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se , žalobkyně, dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.6. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od 27. 4. 2024 do 2. 7. 2024 vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla RZ , SPZ, . Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 30/2024 Sb., vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že předmětné vozidlo nebylo v uvedeném období řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro předmětné osobní automobily činil 30 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu zákona č. 30/2024 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení této výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 115 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..