23 C 296/2024-32 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 860 Kč s příslušenstvím, a to jako částky představující žalovanou dosud nevrácené peněžní prostředky a neuhrazený souhrnný poplatek.2. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.3. Společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované na základě písemné dohody ze dne , datum, téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, a to formou úhrady částky 320 Kč po dobu 52 týdnů, tedy nejpozději do 17. 2. 2007. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze peněžní prostředky ve výši 7 780 Kč. Právo domáhat se úhrady žalobou nárokovaných peněžních prostředků bylo před podáním předmětné žaloby předchůdkyní žalobkyně převedeno na žalobkyni. Z ničeho nevyplynulo, že by až do okamžiku vyhlášení rozsudku žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni více než shora uvedených 7 780 Kč.4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Podle § 3028 odst. 3 o. z., platí, že není-li stanoveno jinak, řídí se právní poměry jiné než uvedené v odst. 1 a 2 téhož ustanovení vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.6. S ohledem na shora specifikovaný závěr o skutkovém stavu, jakož i ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. soud v projednávané věci aplikoval také níže uvedená relevantní ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“), jakož i zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. platilo, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu nesmí zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.8. Podle § 39 obč. zák. platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. platilo, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 téhož ustanovení platilo, že ustanovení odstavce 1. se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.10. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. platilo, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, měl věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanovila vyhláška č. 142/1994 Sb., ve znění do 30. 6. 2010 jako výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.11. Podle ustanovení § 563 obč. zák. platilo, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.12. Podle § 657 obč. zák., platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.14. Podle § 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumělo poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.15. Mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem, a to v rámci její podnikatelské činnosti, a žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele, byla uzavřena smlouva o půjčce, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem. Na základě této smlouvy předala předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, která se tyto prostředky, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč, zavázala vrátit v pravidelných 52 týdenních splátkách po 320 Kč, a to se splatností celého dluhu nejpozději do 17. 2. 2007. Žalovaná však uhradila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 7 780 Kč. Předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby postoupila žalobou projednávaný nárok na žalobkyni.16. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že účastníky sjednaný souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč je třeba považovat, a to pro rozpor s dobrými mravy, za neplatný. Odporující dobrým mravům je totiž zpravidla taková výše úroků a dalších poplatků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).17. V projednávané věci účastníky sjednaný souhrnný poplatek činil více než 66 % z půjčené částky 10 000 Kč, a to za 52 týdnů. Z veřejně dostupných informací poskytovaných Českou národní bankou ovšem vyplývá, že banky v období února roku 2006 poskytovaly spotřebitelské úvěry s roční úrokovou sazbou zpravidla ve výši 12,80 % (dostupné na https: //www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Předmětný úrok tak nejen, že významně převyšuje úrok zpravidla poskytovaný bankami v dotčeném období, ale významně převyšuje dokonce i za určitých okolností judikatorně tolerovanou nikoliv nepřiměřenou výši úroku, představovanou dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů za předmětné časové období (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).18. Žalovaná tak předchůdkyni žalobkyně na základě předmětné smlouvy o půjčce vrátila částku 7 780 Kč. S ohledem na neplatnost sjednaného souhrnného poplatku je nutné žalovanou zaplacenou částku započíst na předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10). Ohledně částky 2 220 Kč se tak žalovaná nejpozději od 17. 2. 2007 ocitla v prodlení.19. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud žalobě vyhověl co do výše žalovanou dosud neuhrazené jistiny a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 2 220 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 463,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 220 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 2 220 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 2 220 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 2 220 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 2 220 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a s úrokem z prodlení z částky 2 220 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.20. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.