23 C 49/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 624 Kč s příslušenstvím z titulu žalovanou dosud nevrácených peněžních prostředků, které jí byly poskytnuty na základě mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřené smlouvy o úvěru.2. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.3. Předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), projevila formou písemného návrhu vůli uzavřít s žalovanou dohodu o tom, že předchůdkyně žalobkyně na požádání poskytne žalované (prostřednictvím jejího bankovního účtu), peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč, a že žalovaná tyto předchůdkyní žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 19. 8. 2023 vrátí. Předchůdkyně žalobkyně dne 20. 7. 2023 převedla ve prospěch bankovního účtu žalované částku ve výši 2 500 Kč. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaná peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč předchůdkyni žalobkyně, byť i jen částečně, vrátila či by předchůdkyni žalobkyně cokoliv zaplatila. Předchůdkyně žalobkyně se dne 10. 10. 2024 dohodla se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „, právnická osoba, .“), na převedení práva domáhat se splnění žalobou vzneseného nároku z předchůdkyně žalobkyně na tuto společnost. Následně se společnost , právnická osoba, . a žalobkyně dne 10. 10. 2024 dohodly na převedení práva domáhat se splnění žalobou vzneseného nároku na žalobkyni. Žalobkyně dne 22. 10. 2024 písemně vyzvala žalovanou k úhradě (mimo jiné žalobou nárokované částky), a to do tří dnů.4. Podle § 546 zákona č. 99/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.5. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.6. Podle § 573 o. z. se má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.7. Podle § 607 o. z. platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.8. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen "nabídka") musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.9. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. S ohledem na učiněný závěr o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně sice vypracovala písemnou nabídku na uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou (§ 1731 o. z.), jejímž obsahem měl být závazek popsaný výše, avšak v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento návrh předchůdkyně žalobkyně skutečně přijala, resp. že žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli uzavřít s předchůdkyní žalobkyně jí navrhovanou úvěrovou smlouvu (či jakoukoliv jinou smlouvu) (§ 1740 odst. 1 o. z.). Jinými slovy řečeno, ze žádných soudu předložených listinných důkazů nebyl zjištěn jakýkoliv projev žalované, ze kterého by bylo možno usuzovat na jeho vůli uzavřít s předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu o žalobkyní tvrzeném obsahu, resp. přijmout nabídku předchůdkyně žalobkyně na uzavření takové smlouvy.17. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaná akceptovala návrh předchůdkyně žalobkyně tím, že na „odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem“, je třeba konstatovat, že takové skutkové zjištění nelze učinit na základě žádných ze žalobkyní předložených listinných důkazů.18. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela tvrzenou úvěrovou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na toto své tvrzení povinna. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně předmětné žalobkyní tvrzené (a pro předmětné řízení zcela významné) skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.19. V kontextu shora uvedených skutečností a při zohlednění soudem učiněného skutkového zjištění, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč, posoudil soud takové plnění předchůdkyně žalobkyně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak s ohledem na takto neoprávněně získaný majetkový prospěch ve výši 2 500 Kč vznikla povinnost předmětnou částku předchůdkyni žalobkyně, resp. s ohledem na postoupení projednávané pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (prostřednictvím společnosti , právnická osoba, .) (§ 1879 o. z.), žalobkyni zaplatit, a to včetně úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 12,75 % ročně z částky 2 500 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.). Splatnost byla stanovena na základě písemné výzvy žalobkyně k vrácení peněžních prostředků představujících bezdůvodné obohacení do tří dnů, která byla žalované doručena dne 22. 10. 2024. Lhůta k plnění proto uplynula dne 25. 10. 2024 a žalovaná se dostala do prodlení dne 26. 10. 2024 (§ 607 o. z., § 1958 o. z., § 1968 o. z.). Ve zbývajícím rozsahu proto žalobu zamítl.20. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšné žalované v částce 256 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalované odečetl od částečného úspěchu žalobkyně při výsledku 17,14 % z částky 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč (počítáno z částky 900 Kč). V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a. t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.