ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2025:23.C.92.2025.1 Datum: 2025-04-30 Předmět: o 16 038 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 4 z. č. 168/1999 Sb.", ["pojištění odpovědnosti za škodu"]
O co šlo: o 16 038 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č.)
1. V předmětném řízení žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 738 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), za nákladní automobil registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , který není nebo nemá být v registru silničních vozidel zapsán jako tahač návěsů nebo tahač přívěsů, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, jehož byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem v období od 1. 8. 2023 do 30. 1. 2024, (dále jen „nákladní automobil“).2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listin obsahujících údaje poskytnuté žalobkyni Ministerstvem dopravy soud zjistil, že žalovaný byl od 31. 5. 2023 v registru silničních vozidel evidována jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu.5. Z listiny nadepsané „Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu , žalobkyně, “ soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalovanému písemnou výzvu, obsahující údaje o registrační značce, VIN, čísle technického průkazu nákladního automobilu, jakož i poučení o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 1. 8. 2023 do 30. 1. 2024, tj. za 183 dní při denní sazbě 86 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s jeho upomínáním ve výši 300 Kč za uvedenou výzvu, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě 60 dní od doručení této výzvy neuhradí žalobkyní požadovaný příspěvek.6. Z listiny nadepsané „Detailní informace k zásilkám“ soud zjistil, že v předchozím odstavci uvedená písemná výzva byla dodána do dispoziční sféry žalovaného dne 4. 4. 2024.7. Z listiny nadepsané „Předžalobní výzva“ a elektronických dokumentů obsahujících informace o datu jejich podání k poštovní přepravě a datu jejich dodání soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby dodala žalovanému do jeho dispoziční sféry písemnou výzvu k úhradě shora specifikovaného příspěvku a nákladů na upomínání v souhrnné výši 16 038 Kč.8. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti významné pro předmětné řízení.9. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.10. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni zaplatit společně a nerozdílně , žalobkyni, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je tuzemským vozidlem vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za nákladní automobil, který není nebo nemá být v registru silničních vozidel zapsán jako tahač návěsů nebo tahač přívěsů, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud , žalobkyně, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , žalobkyně, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , žalobkyni, okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , žalobkyně, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů , žalobkyně, u soudu. Podle § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaný neměl u shora specifikovaných tuzemských vozidel [§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla], kterých byl žalovaný v rozhodné době uvedené výše vlastníkem a provozovatelem [§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla], sjednáno za toto období pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla, a to ačkoliv k tomu byl povinen (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonných příspěvků do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvků, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností do 3. 6. 2024. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od dodání shora specifikované výzvy do faktické dispozice žalovaného (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Žalovaný však i přes předmětnou výzvu žalobkyně na dotčený příspěvek ničeho neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvků ve výši 86 Kč za jeden den absence pojištění, jak je v podrobnostech rozvedeno výše, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky ve výši 300 Kč, celkem tedy 16 038 Kč [§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.]. Jelikož žalovaný předmětnou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani do dne vyhlášení rozsudku, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 14,75 % ročně z částky 15 738 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).12. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží o