33 C 148/2025-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném, kterému bylo jako podnikateli dle Smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č., číslo, dále „Smlouva“) vyplaceno dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, 5 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny zaplacen poplatek 1 080 Kč za poskytnutí úvěru a 300 Kč za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr (dále jen „Poplatky“), a to jednorázově do doby splatnosti úvěru dne 9. 3. 2025, tj․ do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru žalovanému. Nedílnou součástí Smlouvy byly Parametry úvěru a Sazebník. Žalovaný však ničeho nezaplatil, dostal se tak do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na sankce ujednané ve Smlouvě, jednak dle čl. VIII.1.a. na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, dle čl. VIII.1.b. na náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky z úvěru specifikované v Sazebníku ve 800 Kč (poplatky za 6x SMS upomínky po 50 Kč a doporučenou písemnou upomínkou ve výši 500 Kč), a dle čl. VIII.1.c. na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení. K zaplacení zbývá dlužná jistina 5 000 Kč, Poplatky v celkové částce 1 380 Kč, smluvní pokuta ve výši 50 % z částky 6 380 Kč, tedy 3 190 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 800 Kč a smluvní úrok z prodlení z částky 6 380 Kč ve výši 0,5 % denně od 10. 3. 2025 do zaplacení. Ze shora uvedených částek žalovaný ničeho, ani přes opakované upomínky, neuhradil2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, z jednání se neomluvil, nepožádat o odročení jednání, a proto byla věc projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru na podporu a rozvoje podnikání č. , číslo, , potvrzením o provedení platby 5 000 K, SMS komunikací a upomínkami.4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Podpisem Smlouvy si účastníci ujednali podmínky poskytnutí úvěru na podporu a rozvoj podnikání žalovaného ve výši 5 000 Kč s dobou splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 080 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr činil 300 Kč. Smlouva stanovila i další poplatky, a to poplatek za odeslání jedné SMS upomínky ve výši 50 Kč, za odeslání jedné doporučené upomínky ve výši 500 Kč. Pro případ prodlení úvěrovaného s úhradou dlužné částky byl v čl. VIII. ujednán „smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení“ a smluvní pokuta „ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15-tého kalendářního dne od počátku prodlení“. Dle Potvrzení o provedení transakce byla dne , datum, částka 5 000 Kč odeslána na účet žalovaného specifikovaný ve Smlouvě. Dle výpisu odeslaných SMS bylo žalovanému na mobilní číslo dle Smlouvy v době od 14. 3. 2025 do 30. 3. 2025 odesláno celkem 6 typových SMS zpráv. Kromě toho byl žalovaný upomínán i prostřednictvím zaslaných e-mailů a písemnou upomínkou ze dne 24. 3. 2025. Dle Smlouvy byly ujednány poplatky za každou SMS upomínku 50 Kč a za doporučenou písemnou upomínku 500 Kč. Žalobkyně uplatnila nárok na poplatky za 6 SMS v částce 300 Kč (6 x 50 Kč) a 500 Kč za písemnou upomínku ze dne 24. 3. 2025.5. Po o právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu má soud za to, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž obě strany smlouvy uzavíraly v rámci své podnikatelské činnosti.Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.Podle § 2 048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Soud má za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč při sjednané povinnosti zaplatit po 30 dnech trvání čerpání úvěru žalobkyni zpět tuto částku spolu s poplatky v souhrnné výši 6 380 Kč (5 000+1 080+300). Žalovaný tuto svoji povinnost ani v části ke dni splatnosti nesplnil, a proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 6 380 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ve sjednané lhůtě, vznikl žalobkyni v souladu s ust. § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení.7. Pokud jde o den splatnosti, dospěl soud k závěru, že splatnost nenastala, jak uvádí žalobkyně dne 9. 3. 2025, nýbrž v souladu s ujednáním ve Smlouvě 30. dnem ode dne odeslání finančních prostředků z úvěru žalovanému, tedy ode dne , datum, připadl 30. den na neděli 9. 3. 2025, a proto v souladu s ustanovením 607 o. z. splatnost nastala až následující první pracovní den v pondělí 10. 3. 2025.8. S ohledem na výše soud podle § 2395 o. z. žalovaného zavázal k zaplacení částky 6 380 Kč s úrokem z prodlen ve výši 0,5 % denně od 11. 3. 2025 do 8. 5. 2025, když tento je ustanovením § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) omezen toliko na dobu prodlení prvních 90 dnů, tj. v dané věci počínaje od 11. 3. 2025 a konče dnem 8. 5. 2025.9. Podle § 122 odst. 4 ZoSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.10. Podle § 122 odst. 5 ZoSÚ se odstavce 1, 2 a 4 použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.11. Vzhledem k výše uvedenému soud redukoval výši smluvního úroku z prodlení za dobu od 9. 5. 2025 do zaplacení na výši zákonného úroku z prodlení odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy na výši 11,5 % ročně. Žalobu pak zamítl ohledně požadovaného příslušenství za den 10. 3. 2025 a od 9. 5. 2025 do zaplacení v rozsahu převyšujícím přiznaný zákonný úrok z prodlení.12. Ohledně žalobkyní uplatněné smluvní pokuty v částce 3 190 Kč soud dospěl k závěru, že dle čl. VIII. 1. c. Smlouvy byla mezi účastníky ujednána smluvní pokuta ve výši 50 % z celkové dlužné částky při prodlení delším než 15 dní ve smyslu § 2048 o. z.13. Podle § 122 odst. 1 až 3 ZoSÚ platí:(1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.(2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.(3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.14. V nyní projednávané věci byla Smlouva uzavřena dne , datum, . Přestože je žalovaný žalován jako podnikatel, současně naplňuje předpoklady uvedené v § 122 odst. 5 ZoSÚ. V souladu s tímto zákonným ustanovením soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení smluvní pokuty toliko ve výši 2 500 Kč (tj. 0,5 výše úvěru 5 000 Kč) a ve zbytku 690 Kč nárok na smluvní pokutu pro rozpor se shora citovaným ustanovením zamítl.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná,