33 C 16/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 044 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, a dne , datum, cestoval žalovaný veřejným dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž porušil povinnosti cestujícího, a proto mu vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 3 044 Kč (2x22 Kč a 2x1500 Kč).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, , záznam o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, , výňatek ze smluvních přepravních podmínek včetně přílohy č. 1 – Výňatek z Ceníku – výše přirážky k jízdnému a předžalobní upomínku ze dne 23. 6. 2023. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl dne , datum, v 10:46 hod. kontrolován v , město, v prostředku městské hromadné dopravy na lince trolejbusu č. , číslo, a dne , datum, v 14:13 hod. na lince trolejbusu č. , číslo, . Při kontrolách se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné ani přirážku k jízdnému žalovaný na místě neuhradil.5. Z doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě jízdného a přirážky k jízdnému dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 3 044 Kč.6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.7. Žalovaný použil k přepravě dopravní prostředek, avšak nezaplatil stanovené jízdné, čímž porušila Přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně, když porušil povinnost plynoucí z ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách má žalovaný povinnost zaplatit jízdné dle tarifu žalobkyně a přirážku k jízdnému, která je ve smluvních přepravních podmínkách stanovena v částce 1 500 Kč a nepřesahuje tedy částku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona o drahách. Dle tarifu žalobkyně je žalovaný povinen uhradit i jízdné ve výši 22 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok ode dne následujícího na marném uplynutí 15. denní lhůty k úhradě jízdného a přirážky ve snížené sazbě dle Ceníku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.