33 C 177/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 62 666 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 26 847 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 617 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně sjednanou ve smlouvě o úvěru, částku za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 730 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojištění ve výši 54 733 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78týdenních splátkách po 702 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 12. 2024. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Ke dni 3. 12. 2023 činila dlužná jistina 24 840,02 Kč a dlužný poplatek částku 25 325,98 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná uhradila celkem částku 500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 62 666 Kč představuje dle žaloby dlužnou jistinu ve výši 24 840,02 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 25 325,98 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 816,43 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 290,32 Kč, úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 840,02 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 840,02 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek.3. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků.6. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. může vzít navrhovatel za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zcela nebo zčásti. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.7. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. dojde-li ke zpětvzetí žalobního návrhu dříve, než začalo jednání, je zpětvzetí účinné bez ohledu na případný nesouhlas ostatních účastníků.8. Žaloba byla částečně vzata zpět po zahájení jednání, na které se žalovaná nedostavila, a proto soud zkoumal, zda zpětvzetí nebrání vážné důvody. Jelikož žádné takové důvody nezjistil, řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby co do částky 12 500 Kč podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil.9. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , zákaznickou kartou klienta, přehledem plateb ke smlouvě č. , číslo, , smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 16. 4. 2025 včetně dokladu o odeslání.10. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 25 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaná se zavázala za půjčku uhradit poplatek 26 847 Kč. Celková částka k úhradě činila 54 733 Kč včetně pojištění, které činilo 2 886 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaná měla dluh zaplatit v 78týdenních splátkách po 702 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 12. 2024. Dále je ve smlouvě uveden údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), která činí 147,67 %. Pohledávka za žalovanou byla dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, přičemž o změně v osobě věřitele byla žalovaná informována dopisem ze dne 27. 1. 2025. Z listiny označená jako tabulka umoření bylo zjištěno, že žalovaná na smlouvu č. , číslo, uhradila celkem částku 500 Kč. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byla žalovaná vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025 předanou téhož dne k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku.11. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.13. Úvěrová smlouva může být platná jen tehdy, pokud poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost spotřebitele a po tomto zkoumání zjistil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.14. Žalobkyně v projednávané věci tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla žalobkyní posouzena, a to na z