33 C 192/2025-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 124 070,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 137 000 Kč. Tento byl vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran podle čl. IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny, prostřednictvím autorizace a zasláním verifikační platby ze strany žalovaného. Žalovaný se zavázal částku vrátit formou měsíčních splátek po 5 926 Kč spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Úvěru byl sjednán na dobu 72 měsíců. Celková částka úvěru byla splatná ke dni 15. 12. 2028. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,25 % ročně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 9. 2024. Žalobkyně v žalobě výslovně uvedla, že žalovaný na jistinu pohledávky neuhradil ničeho. Na upomínky nereagoval, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 21. 2. 2025. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky ve výši 124 070,84 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 14 161,33 Kč, náklady na upomínkování 800 Kč a zákonný úrok z prodlení. O úhradu dlužné částky byl žalovaný naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2025, a to ve lhůtě do 7. 3. 2025. Ani na tuto výzvu žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, o odročení jednání nepožádal. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Podle ust. 101 odst. 3 o. s. ř. byla věc projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků.3. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně k žalobě připojila první a druhou upomínku, dále Detail pohybu – Platba převodem uvnitř banky, Detail pohybu – Bezhotovostní platba, podací lístky, listinu nazvanou jako předsmluvní informace, listinu nazvanou jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , číslo, datovanou , datum, , Přílohy č. 1 a 2, Žádost o doplňkové služby , Anonymizováno, , Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady, předžalobní výzvu, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právní zastoupení.4. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 137 000 Kč, kdy způsob výplaty je ve smlouvě uveden tak, že částka 24 172 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného, částka 91 628 Kč měla být vyplacena ve prospěch poskytovatele úvěru za účelem úhrady předchozího závazku ze smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, a částka 21 200 Kč bude započtena na náklady na náklady poskytovatele úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr včetně doplňkové služby , Anonymizováno, uhradit v 72měsíčních splátkách po 5 926 Kč s úrokovou sazbou ve výši 26,25 % nejpozději do 15. 12. 2028. Smlouva o spotřebitelském úvěru ani žádost o třízení doplňkové služby , Anonymizováno, a ani smlouvy o zřízení doplňkové služby , Anonymizováno, nejsou žalovaným podepsány. Z tabulky umoření, která je součástí listina nazvané Předsmluvní informace soud zjistil, že úvěr měl být hrazen v 72měsíčních splátkách po 5 926 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje dne 15. 1. 2023 a konče dne 15. 12. 2028. Celkem měl žalovaný na úvěr ve výši 137 000 kč uhradit částku 426 672 Kč včetně doplňkové služby , Anonymizováno, (jistina 137 000 Kč, úrok 136 312 Kč doplňková služba , Anonymizováno, 153 360 Kč). Ani tato listina není žádnou ze smluvních stran podepsána. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo z doložených listin zjištěno, že žalobkyně vycházela z příjmů a výdajů žalovaného, nahlédla do registru Solus, informačního rejstříku, centrální evidence exekucí. Z oznámení o zesplatnění úvěru z 21. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěru z důvodů řádného nesplácení úvěru žalovaným. Z upomínek a z výzvy k zaplacení bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě poskytnuté částky včetně příslušenství. Z výpisů z internetového bankovnictví, a to Detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky a Detailu pohybu – Bezhotovostní platby soud zjistil, že dne 22. 12. 2022 byla zúčtována částka 24 172 Kč mezi účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, a dne 22. 12. 2022 byla zúčtována částka 91 628 Kč mezi účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, . Z Detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu č , č. účtu, na účet č. , č. účtu, převedena částka 1 Kč. Žádná jiná skutková zjištění soud z listin provedených k důkazu neučinil.5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.Podle § 2398 odst. 1 a 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.Podle § 2399 odst. 1 a 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru:Žalobkyně tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru. Žalovaný měl podle uvedené smlouvy načerpat prostředky v konečné výši 137 000 Kč. Předloženými důkazy nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní na straně věřitele a žalovaným jako dlužníkem byla dne , datum, uzavřena v žalobě tvrzená smlouva o úvěru, případně, že by mezi účastníky smlouvy byla sjednána smluvní ujednání tvrzená v žalobě (tvrzená výše úvěru, způsob jeho výplaty – čerpání, doplňkové služby, sankční ujednání a podobně).7. Žalobkyně neprokázala základní předpoklad existence svého nároku uplatněného žalobou, a to existenci smluvního závazku.8. Nad rámec soud doplňuje, že i kdyby žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu, byly by smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z., neboť částka ve výši 21 200 Kč (náklady poskytovatele) nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy úroky za úvěr ve výši 115 800 Kč (částka, která měla být skutečně žalovanému poskytnuta, když si žalobkyně z částky 137 000 kč rovnou částku 21 200 kč ponechala. Za dané situace má soud za to, že ujednání o nákladech poskytovatele zastírá skutečnou povahu tohoto poplatku, tedy že se jedná o úrok. Podle § 255 odst. 2 o. z. přitom platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Zatřeným ujednáním je tu ujednání o úroku ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z. Úrok ve výši 157 512 Kč v projednávané věci činí 136 % z jistiny ve výši 115 800 Kč. Ujednání o úrocích v porovnání s jistinou tak představuje úrok ve výši 98,56 % ročně. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvoj až trojnásobkem. Ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny představuje neoddělitelnou část smlouvy. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu, tedy bez možnosti žalovaného coby spotřebitele skutečně reálně ovlivnit jednotlivé podmínky.9. S ohledem na výše uvedené se soud zabýval vypořádáním bezdůvodného obohacení. Pro případné vypořádání bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovanému byl poskytnut úvěr 137 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému skutečně pouze částku 24 172 Kč převodem na jeho účet č. , č. účtu, . Částka 21 200 Kč (náklady poskytovatele žalovanému vyplacena nebyla) a jak soud výše uvedl, považuje tuto částku za součást úroku, který tak nečinil částku ve výši 136 312 Kč, nýbrž ve skutečnosti částku 1