33 C 375/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 7 110 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, cestoval žalovaný veřejným dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž porušil povinnosti cestujícího, a proto mu vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 7 110 Kč (5x22 Kč, 4x1500 Kč a 1x1000 Kč).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to hlášenku a záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , hlášenku a záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , hlášenku a záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , hlášenku a záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , hlášenku a záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , výňatek ze smluvních přepravních podmínek včetně přílohy č. 1 – Výňatek z Ceníku – výše přirážky k jízdnému a předžalobní upomínky ze dne 23. 6. 2023, ze dne 16. 11. 2023 a ze dne 25. 8. 2023. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl dne , datum, v 09:17 hod. kontrolován v , obec, v prostředku městské hromadné dopravy na lince trolejbusu č. , číslo, , dne , datum, v 15:20 hod. na lince autobusu č. , číslo, , dne , datum, v 06:03 hod. na lince autobusu č. , číslo, , dne , datum, v 15:36 hod. na lince tramvaje č. , číslo, a dne , datum, v 09:51 hod. na lince tramvaje č. , číslo, . Při kontrolách se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné ani přirážku k jízdnému žalovaný na místě neuhradil.5. Z doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě jízdného a přirážky k jízdnému dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 7 110 Kč.6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.7. Žalovaný použil k přepravě dopravní prostředek, avšak nezaplatil stanovené jízdné, čímž porušila Přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně, když porušil povinnost plynoucí z ust. § 18a odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě použití autobusové linky) a ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě použití trolejbusové linky a tramvaje). Podle ust. § 18a odst. 2 písm. e) zákona o silniční dopravě a podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách má žalovaný povinnost zaplatit jízdné dle tarifu žalobkyně a přirážku k jízdnému, která je ve smluvních přepravních podmínkách stanovena v částce 1 500 Kč a nepřesahuje tedy částku uvedenou v § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě a v § 37 odst. 6 zákona o drahách. Dle tarifu žalobkyně je žalovaný povinen uhradit i jízdné ve výši 22 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok ode dne následujícího na marném uplynutí 15. denní lhůty k úhradě jízdného a přirážky ve snížené sazbě dle Ceníku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.