ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2025:33.C.70.2022.1 Datum: 2025-02-06 Předmět: zaplacení 903 495,69 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2991 vyhl. č. 89/2012 Sb.", "§ 97 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 98 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: zaplacení 903 495,69 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2991 vyhl. č. 89/2012 Sb.", "§ 97 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 98 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/19)
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 7. 3. 2022 domáhal proti žalovanému zaplacení částky 903 495,69 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o správě nemovitostí ze dne , datum, žalobce jako správce obstarával správu nemovitostí, jejichž vlastníkem je žalovaný. Mimo jiné byl žalobce pověřen vést v plném rozsahu účetnictví. Žalovaný v období účetního roku 2019 a 2020 prováděl průběžně opravy a rekonstrukce nemovitostí ve vlastnictví žalovaného a omylem došlo ze strany žalobce na výslovný pokyn žalovaného k proplacení celkem 9 faktur v celkové výši 934 104,90 Kč. Konkrétně se jednalo o faktury:– faktura , číslo, , jméno FO, , adresa, , oprava schodů, mezipater a bočnic schodiště, na částku 82 788,20 Kč– faktura , číslo, ) , jméno FO, , adresa, , oprava schodů, výtahové šachty, na částku 169 050 Kč– faktura , číslo, ) , jméno FO, , adresa, , příprava na opravy teraso ploch, na částku 75 068,40 Kč– faktura , číslo, , jméno FO, , adresa, , dodání a montáž dřevěného zábradlí, na částku 60 500 Kč – dílčí faktura– faktura , číslo, , jméno FO, , adresa, , přestavba venkovních schodů, na částku 124 107,30 Kč– faktura , číslo, ) , jméno FO, , adresa, , venkovní odláždění domu, na částku 119 281,80 Kč– faktura , číslo, , jméno FO, , adresa, , doúčtování dodání a montáž dřevěného zábradlí, na částku 39 741,20 Kč– faktura , číslo, , jméno FO, , adresa, , likvidace ptačího trusu, čištění panelů, zpětná montáž bodců, kontrola čerpadel, demontáž a montáž solárních panelů, úklid střechy a zábrany proti ptactvu, na částku , částka– faktura , číslo, ) , jméno FO, , adresa, , výměna rozvaděče, hlavního vypínače, osvětlení strojovny, šachty a provedené zkoušky, na částku 195 500 Kč– faktura , číslo, Finanční úřad , město, , úhrada daně z nemovitosti za rok 2020 na částku 7 616 Kč.Žalobce ze svých vlastních finančních prostředků uhradil za žalovaného jeho dluhy v částce 903 495,69 Kč, když v průběhu účetního období se na účtu žalovaného objevila jako aktiva částka 30 609,21 Kč. Žalovanému tedy vzniklo bezdůvodné obohacení plněním za jiného.2. Žalobě soud vyhověl platebním rozkazem ze dne 6. 6. 2022, proti kterému žalovaný podal v zákonem stanovené lhůtě odpor. V podaném oporu žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává v plném rozsahu, neboť smlouvy o dílo žalovaný uzavřel na základě žalobcem poskytnutých informací o výše jeho použitelných finančních prostředků. Faktury žalovaný předkládal žalobci k proplacení, žalobce tyto proplácel, aniž by na přečerpání finančních prostředků žalovaného upozornil. O tom, že je žalovaný tzv. v minusu byl žalovaný informován až e-mailem ze dne 28. 5. 2020. Podle smlouvy o správě nemovitostí bylo povinností žalobce provádět úhrady faktur do výše finančních prostředků žalovaného, zaslaných na účet žalobce. Neinformovanost o přečerpání finančního prostředků měl žalobce vysvětlit žalovanému tak, že to žalobce nemohl vědět, neboť peníze všech klientů jsou vedeny na jednom účtu, čímž žalobce vysvětluje svůj omyl, v jehož důsledku uhradil za žalovaného, co měl žalovaný hradit sám. Žalovaný má za to, že žalobce nese odpovědnost za porušení smluvní povinnosti, v jehož důsledku vznikla žalovanému škoda spočívající v zatížení žalovaného dluhem vůči žalobci. Podle § 2952 věta druhá NOZ má žalovaný právo požadovat, aby jej žalobce dluhu zprostil, resp. jej nevymáhal, a proto nárok žalobce není důvodný. K úhradě částky 7 616 Kč jakožto daně z nemovitosti za rok 2020 žalovaný uvedl, že na zálohách uhradil za období od ledna do října 2020 (kdy došlo k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky) částku 12 540 Kč. Žalobce tak uhradil za žalovaného s vědomím toho, že k tomu není povinen po ukončení správy, bez souhlasu žalovaného částku 2 692 Kč, kdy se v tomto rozsahu jedná o ztv. plnění nedluhu a žalobce podle § 2977 odst. 1 NOZ nárok na vydání bezdůvodného obohacení nemá. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout.3. Mezi účastníky nebylo sporu, že na základě smlouvy o správě nemovitosti vykonával žalobce pro žalovaného správu nemovitostí, a to stavby č.p. , číslo, , , číslo, v k. ú. , město, , jejichž vlastníkem je žalovaný. Rovněž žalovaný učinil nesporným, že objednal řemeslné práce na nemovitosti, které zhotovitelé provedli a vystavili faktury na částky 82 788,20 Kč, 169 050 Kč, 75 068,40 Kč, 65 500 Kč, 124 107,30 Kč, 119 281,80 Kč, 39 741,20 Kč, 60 452 Kč a 195 500 Kč, které žalovaný převzal a předložil spolu se žádostí o jejich proplacení žalobci, kterým byly proplaceny. Dále žalovaný učinil nesporným, že žalobce uhradil fakturu č. , číslo, (daň z nemovitosti za rok 2022) v částce 7 616 Kč, namítal ale, že se tak stalo až v době, kdy již žalobce nevykonával pro žalovaného správu nemovitostí, žalovaný na daň hradil měsíční platby, když celkem bylo na zálohách uhrazeno 12 540 Kč. Jako sporné skutečnosti označili účastníci, zda byla žalovaný informován o skutečném zůstatku na účtu pracovníkem žalobce či nikoliv a zda ke dni 31. 12. 2018 činily aktivní finanční prostředky na účtu žalovaného částku 592 000 Kč.4. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že od roku 2007 žalovaný hospodařil se svými finančními prostředky na dvou účtech, do roku 2013 disponoval právy k bankovnímu účtu u Komerční banky, a. s, č. ú. , č. účtu, , který byl v roce 2013 zrušen a od roku 2013 má zřízen účet u České spořitelny, a. s., č. ú. , č. účtu, , kdy na tento účet byla dle pokynu žalovaného převáděny různé finanční prostředky z účtu žalobce vedeného u ČSOB, č. ú. , č. účtu, . Jediným majitelem účtu č. , č. účtu, je od 25. 11. 1991 žalobce, který je také podle § 2662 a násl. občanského zákoníku jediným vlastníkem peněz na tomto účtu. Ke dni 30. 10. 2019 vykazoval žalovaný záporný zůstatek svých prostředků ve výši – 112 579,84 Kč, ke dni 16. 12. 2019 ve výši – 324 750,69 Kč, ke dni 18. 2. 2020 ve výši – 529 135,72 Kč, ke dni 18. 3. 2020 ve výši – 809 522,62 Kč, ke dni 1. 4. 2020 ve výši – 860 605,25 Kč a ke dni 7. 4. 2020 ve výši – 1 056 105,62 Kč.5. Podáním ze dne 14. 5.2023 žalovaný mimo jiné namítal, že žalobce neplnil své povinnosti ze smlouvy o správě nemovitosti a došlo-li na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, stalo se tak vinou žalobce jako vlastním zaviněním. Má za to, že podaná žaloba by mohla být v rozporu s dobrými mravy a žalobci by tak měla být právní ochrana odepřena. V průběhu řízení žalovaný opakovaně uváděl, že žalovaný, res. jeho zástupci, průběžně podle plánovaných oprav osobně zjišťovali u odpovědného pracovníka žalobce, pana , jméno FO, , aktuální stav hospodaření, tedy výši finančních prostředků, s nimiž mohou volně disponovat. Žalovaný byl opakovaně ujišťován, že má finanční prostředky v řádech milionů. Na základě takové informace poskytnuté žalobcem, která se následně ukázala jako nesprávná, žalovaný uzavíral v průběhu roku 2019 až do května 2020 smlouvy o dílo s dodavateli na opravy a udržovací práce na jeho nemovitosti. Žalobce v rozporu se smlouvou o správě nemovitosti proplácel faktury nad rámec finančních prostředků žalovaného, aniž by si vyžádal stanovisko žalovaného, a aniž ho o vzniklé situaci informoval. Podáním ze dne 28. 5. 2023 žalovaný z procesní opatrnosti pro případ, že by soud shledal nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení důvodným, uplatnil v rámci procesní obrany námitku započtení na svou splatnou pohledávku na úhradu dluhu vzniklého z titulu náhrady škody způsobené porušením smluvní a zákonné povinnosti, a to ve výši 1 152 604,90 Kč, když má za to, že žalobce porušením povinnosti ze smlouvy o správě nemovitosti zatížil žalovaného dluhem.6. K námitce započtení žalobce zaujmul postoj, že tímto žalovaný uznal oprávněnost nároku uplatněného žalobcem. Nárok žalovaného na náhradu škody má za neoprávněný a neexistující, když žalovanému dosud žádná škoda vzniknout nemohla. Dále namítal, že tvrzená sporná pohledávka není způsobilá k započtení, neboť se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou.7. Při jednáním konaném dne 3. 10. 2023 zástupkyně žalovaného upřesnila, že námitka započtení byla vznesena pouze z procesní opatrnosti a je-li předmětem řízení částka 903 495,69 Kč vznáší námitku započtení v rozsahu výše pohledávky žalovaného, tedy v rozsahu částky 903 495,69 Kč.8. Podle § 97 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může žalovaný za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem.9. Podle § 98 o. s. ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev vůle jen jako obranu proti návrhu.10. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, podle kterého námitkou započtení žalovaný uznává oprávněnost nároku žalobce, neboť započtení a uznání závazku jsou dva rozličné právní instituty. Zatímco započtení směřuje k zániku závazku, uznání závazku směřuje k potvrzení existence závazku v okamžiku jeho uznání. Nelze dovozovat, že právní úkon započtení v sobě bez dalšího obsah