42 C 13/2025-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 261 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v období od 25.6.2024 do 26.8.2024 vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, které bylo v Centrálním registru vozidel evidováno jako provozované a v uvedeném období nebylo k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou povozem vozidla. Žalobkyně proto požaduje zaplacení příspěvku za uvedenou dobu ve výši 2 961 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, když vozidlo nebylo pojištěno 63 dní a denní sazba příspěvku činí 47 Kč.Po zaslání předžalobní upomínky týkající se výše uvedeného nároku neuhradil žalovaný ničeho.Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Z listinných důkazů založených žalobkyní ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne 17.10.2024, upomínek ze dnů 8.1.2025 a 31.1.2025, výpisu z registru silničních vozidel a předžalobní výzvy ze dne 6.3.2025 s dokladem o odeslání žalovanému z téhož dne učinil soud závěr o skutkovém stavu, který se shoduje se žalobními tvrzeními žalobkyně, tedy že žalovaný byl v období od 25.6.2024 do 26.8.2024 provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, na které nebylo po dobu 63 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované, denní sazba příspěvku činí 47 Kč.4. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla účinného od 1.4.2024 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.5. Podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.6. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.7. Podle ustanovení § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, žalovaný nesplnil svoji povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona v období od 25.6.2024 do 26.8.2024, tj. 63 dní, když tímto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do jejího garančního fondu podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., který činí 47 Kč denně podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb., a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve výši 300 Kč. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného postupu upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 ZOPV, tento proces doložila výpisy z evidence Ministerstva dopravy o zápisu vlastníků / provozovatelů silničních vozidel. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a žalobě vyhověl.9. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky rozhodl soud o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni částku 3 261 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/22012 Sb. občanského zákoníku v aktuálním znění, dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 2 961 Kč počínaje datem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 261 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.11. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.