45 C 196/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o elektronických komunikacích a následně dodatek ke smlouvě, na základě něhož žalovanému prodala koncové zařízení Modem za účelem poskytování služeb. Na základě dodatku ze dne , datum, ke smlouvě č. , Anonymizováno, si žalovaný od žalobce koupil mobilní telefon vivo Y52 128GB 5G, černá, na splátky za kupní cenu 3 489 Kč. Zaplacení kupní ceny bylo dohodnuto formou 36 měsíčních splátek po 70 Kč měsíčně. Na kupní cenu zařízení žalovaný uhradil částku 140 Kč. Zbylou část kupní ceny neuhradil. Ohledně doručení zařízení si žalovaná zvolila jeho doručení a současně instalaci technikem. Žalovaný nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování (zahrnující též splátky za mobilní telefon), došlo proto k ukončení služeb s účinností ke dni 12.8.2024. Žalobkyně doúčtovala zbývající část kupní ceny ve výši 2 140 Kč. Dále žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 7 366 Kč za služby třetích stran v podobě plateb za zboží a služby spadající pod § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (např. platby za jízdenky MHD, DMS na charitativní účely). Žalobkyně též požaduje zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky, ani poté však na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobkyně k žalobě připojila listiny – smlouvu o elektronických komunikacích č. č. , Anonymizováno, včetně dodatku ke smlouvě ze dne , datum, , a dodatku ze dne , datum, s dohodou koupi mobilního telefonu vivo Y52 128GB 5G, černá, za kupní cenu 3 489 Kč, se sjednanými 36 splátkami po 70 měsíčně za toto zařízení, a platbou žalovaného ve výši 140 Kč. Dále faktury č. , číslo, za období od 20.04.2024 do 19.05.2024, se splatností 11.06.2024, se splatností 30. 11. 2023; č. , číslo, za období od 20.05.2024 do 19.06.2024, se splatností 12.07.2024; č. , číslo, za období od 20.07.2024 do 19.08.2024, se splatností 11.09.2024; oznámení o zrušení služeb ze dne 8.7.2024, předžalobní výzvu ze dne 23.9.2024 včetně dodejky. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně zprostředkování služby třetích stran a žalovaný se zavázal vyúčtované služby hradit prostřednictvím vyúčtování služeb. Z dodatku ke smlouvě bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu na koupi uvedeného zařízení za účelem užívání poskytovaných služeb žalobkyní. Žalovaný se zavázal za dodané koncové zařízení uhradit sjednanou kupní cenu ve sjednaných splátkách. Své závazky ze smlouvy (včetně splátek zařízení) neplnil řádně a včas, proto došlo k ukončení služeb ke dni 12.8.2024. Z uvedených vyúčtování bylo zjištěno, že byly vyúčtovány splátky za zařízení včetně faktury za zesplatněné splátky a za služby třetích stran (platební transakce), to vše v úhrnné výši 9 716 Kč. Z upomínek bylo zjištěno, že žalovaný byl upomenut o úhradu dlužných částek. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky.5. Podle § 1824 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) vyplývá, že sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § 1811 odst. 2 o. z. a 1820 odst. 1 o. z. Z § 2079 o.z. vyplývá, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupující mu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 o. z., platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů7. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Mezi účastníky byla sjednána účastnická smlouva o zajištění služeb elektronických komunikací podle § 1746 odst. 2 o. z. Součástí účastnické smlouvy byl dodatek ke smlouvě, na jehož základě byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena kupní smlouva podle § 2079 o. z. na označené koncové zařízení, kdy se účastníci dohodli na kupní ceně tohoto zařízení s tím, že žalovaný se zavázal kupní cenu splácet v dohodnutých splátkách. Součástí smlouvy byla též možnost využít plateb za služby třetích stran. Žalovaný však své závazky neplatil řádně a včas, a své povinnosti ze smlouvy (dodatku) nedodržel, a na upomínky o zaplacení nereagoval. Z uvedených důvodů se žalobkyně oprávněně obrátila na soud. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud žalobě vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit dlužnou částku. Žalovaný se dostala do prodlení s úhradou peněžité částky je proto povinna v souladu s ust. § 1970 o.z. zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (podání žaloby a předžalobní výzvu) podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.