45 C 44/2025-15 — Okresní soud v Sokolově

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.2. Předmětem řízení je zaplacení shora uvedené částky představující nedoplatek žalovaného na pojistném z titulu pojistné smlouvy ze dne , datum, , č. , číslo, , jejímž předmětem bylo pojištění vozidla, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, podle které se žalovaný zavázala hradit žalobkyni pojistné ve výši 5 500 Kč ročně. Žalovaný neplnil svou povinnost řádně a včas, pročež došlo k zániku pojištění ke dni 13.09.2024. Dlužná částka ve výši 1 124 Kč se skládá z dlužného pojistného za období od 31.05.2024 do 13.09.2024 ve výši 1 772 Kč, a z administrativního poplatku za odeslání upomínky ve výši 300 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků , právnická osoba, , který byl nedílnou součásti předmětné smlouvy. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkou ze dne 10.10.2024, avšak ničeho neuhradila.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 48 odst. 5 má pravomoc věc projednat český soud, neboť žalovaný má bydliště v České republice.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.6. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu č. , číslo, , jejímž předmětem bylo komplexní pojištění vozidla tovární značky HONDA, registrační značka , SPZ, , s účinností od , datum, na dobu neurčitou a s pojistnými splátkami 5 000 Kč ročně (zjištěno z pojistné smlouvy č. , číslo, ). Z důvodu nezaplacení pojistného za období od 31.05.2024 do 13.09.2024 došlo k ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 13.9.2024 (zjištěno z oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 18.9.2024). Podle inkasní bilance žalovaný neuhradil předepsané pojistné za období od 31.05.2024 do 13.09.2024 ve výši 1 772 Kč (zjištěno z listiny „práce se splátkami“). Podle Sazebníku , právnická osoba, , pak byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 300 Kč za odeslání upomínky k zaplacení (zjištěno z upomínky ze dne 8.8.2024, a Sazebníku , právnická osoba, ). Žalovaný byla žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 10.10.2024 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 10.10.2024), avšak bezvýsledně.7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:8. Podle § 2758 odst. 1 o. z. je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním (pojistná událost) poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.9. Podle ust. § 2783 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 cit. ust. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.10. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.11. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.12. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikl pojistný vztah, jehož předmětem bylo ze strany žalobkyně poskytovat žalovanému pojištění vozidla a s tím související pojistné plnění v případě pojistné události a žalovaný se pak zavázal hradit pojistné v měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti z pojistné smlouvy řádně a včas a za období od za období od 31.05.2024 do 13.09.2024 ničeho neuhradil, došlo k zániku pojištění ke dni 13.9.2024 žalobkyně má proto ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. nárok na pojistné za dobu trvání pojistného vztahu. Dále žalovanému vznikla na základě smluvního ujednání mezi účastníky povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 300 Kč dle Sazebníku , právnická osoba, , za odeslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky výrokem I. rozsudku.13. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného pojistného.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.15. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.