7 C 189/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nehrazení kupní ceny zařízení a služeb souvisejících se službami elektronických komunikací, které žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy ze dne 24.06.2023.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.Písemnou dohodou č. , číslo, ze dne 24.06.2023 se žalobkyně s žalovanou dohodly, že žalobkyně bude předem neurčenou dobu poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná za ně bude řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, (dále jen „obchodní podmínky“) a Ceník. Součástí dohody účastníků bylo také ujednání o koupi zařízení Modem za kupní cenu 4 140 Kč, splatnou v 60 splátkách po 69 Kč měsíčně. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek byla stanovena tak, že tyto odpovídají datu splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalobce v souladu s Účastnickými smlouvami a na základě kupních smluv poskytl žalované koncové zařízení. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala splátky za koncové zařízení vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních hradit, ačkoliv k tomu byla žalobcem opakovaně vyzvána. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři zbývající splátky žalované za uvedená zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobci částku 3 864 Kč. Tato částka tak představuje 4 dlužné splátky za koncové zařízení v celkové výši 276 Kč a doúčtovanou kupní cenu koncového zařízení ve výši 3 588 Kč.Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Účastníci mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu na koupi koncového zařízení Modem. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost žalované tyto zařízení poskytnout, žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnutá zařízení sjednanou kupní cenu v splátkách po 69 Kč měsíčně. Jelikož žalovaná splátky řádně nehradila, zesplatnila žalobkyně zbývající část kupní ceny. Soud žalované uložil uhradit jednak dlužné splátky kupní cena jednak zbývající část kupní ceny.Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.