7 C 338/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci které došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o běžném účtu č. , číslo, (dále jen „Smlouva o účtu“) mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ), IČ: , IČO, a žalovaným. Nedílnou součástí Smlouvy o účtu byly také Obchodní podmínky pro běžné a spořící účty, Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky Banky. Žalovaný tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi, což stvrdil podpisem předmětné Smlouvy o účtu. Na základě Smlouvy o účtu zřídila Banka žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se pak ve Smlouvě o účtu zavázal hradit poplatky dle platného Sazebníku poplatků. Rovněž byl povinen zabezpečit na svém účtu dostatečné množství peněžních prostředků ke včasné úhradě svých dluhů vůči Bance při jejich splatnosti. Žalovaný běžný účet užíval, přičemž na účtu byly prováděny příchozí a odchozí platby. Žalovaný porušil Smlouvu o účtu, když na tomto běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek (tj. záporný zůstatek nekrytý vkladem žalovaného). Žalovanému tím zároveň vznikla povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit Bance z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení (čl. IX odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek Banky), v případě jeho neuhrazení jej Banka připisovala k dlužné jistině a staly se tak její součástí. Ke dni 1.8.2023 činil nepovolený debetní zůstatek 1.920,27 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy o účtu s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla postoupena nejprve insolvenčním správcem Banky v likvidaci v rámci insolvenčního řízení sp. zn. , insolvenční spisová značka, vedeného u Městského soudu v , obec, , na , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.8.2023. Pohledávka byla následně postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 01.03.2024, a to s účinností ke dni 01.03.2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalobce, jakožto právní nástupce Banky, vyzval žalovaného k úhradě nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu, a to dopisem ze dne 15.05.2024. Přes uvedené však nebyla pohledávka uhrazena.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze Smlouvy o účtu ze dne , datum, a Obchodních podmínek a Sazebníku poplatků, vyplývá, že banka , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným Smlouvu o bankovním účtu č. , č. účtu, . Z Transakční historie na uvedeném účtu vyplývá, že žalovaný měl na účtu nepovolený debetní zůstatek 1.920,27 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Soud dále dospěl k závěru, že Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1.08.2023 a ze de 1.03.2024 je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17.04.2024.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.Podle § 2665 o.z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.V daném případě žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalovanému poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 1 920,27 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru.Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 920,27 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.