7 C 42/2025-22 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 7 992 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen „ Smlouva“) č. , číslo, , která byla uzavřena k telefonním číslům , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva a rovněž Všeobecné podmínky společnosti , Anonymizováno, (dále jen „VPST“), se kterými žalovaná vyslovila podpisem výslovně souhlas. Na základě Účastnických smluv poskytla žalobkyně žalované služby třetích stran a za ceny jejich poskytnutí žalované vyúčtovala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb, které se žalovaný zavázala řádně platit ve lhůtách splatnosti. Dále se dle uvedených smluv žalobkyně zavázala poskytnout žalované ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaná se zavázala k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Žalovaná porušila své povinnosti, když přestal vyúčtované ceny za služby včetně služeb třetích stran a splátek za koncová zařízení hradit. Konkrétně neuhradila vyúčtování č. , číslo, splatné dne 20.11.2021. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany , Anonymizováno, postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.06.2024 a to s účinností ke dni 01.07.2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě listinných důkazů obsažených ve spise zjistil následující skutkový stav věci:Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, které obsahují smluvní ujednání ke kupní smlouvě na koncová zařízení. Dále byl předložen dokument nastavení služeb, ze kterého vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva na koncová zařízení. Dále objednávku služeb, vyúčtování služeb č. , číslo, na služby třetích stran, výzvu k plnění ze dne 13.12.2021 a předžalobní upomínku ze dne 22.08.2024 zaslanou zástupkyní žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání.Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že na základě objednávky žalovaného umožnila žalobkyně žalované využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí a žalovaný byla povinen cenu za tyto služby hradit žalobkyni společně s cenou za poskytnuté služby v době splatnosti vyúčtování. Dále bylo zjištěno, že na základě kupní smlouvy žalobkyně poskytla žalované ke koupi dvě koncová zařízení. Žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni kupní cenu za koncová zařízení, a to formou splátek podle splátkových kalendářů, které byly součástí smluv.Po právní stránce soud nárok žalobkyně posuzoval dle ust. § 2079 o. z., podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalobkyně má rovněž právo na úhradu služeb, které si žalovaná objednala od třetích subjektů prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně. Uvedené služby jsou podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, zák. o elektronických komunikacích, službami obsahu. Objednané služby měly být hrazeny přímo žalobkyni. Povinnost žalované k úhradě takových plnění žalobci byla sjednána ve všeobecných obchodních podmínkách, které tvoří součást smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi žalobcem a žalovanou.Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná nesplnila své závazkové povinnosti, když nehradila vyúčtované služby. Žalobkyně má právo na zaplacení neuhrazených splátek na kupní cenu koncového zařízení a na zaplacení ceny služeb třetích stran. Protože žalovaná neuhradila zaslaná vyúčtování ve lhůtách splatnosti, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého plnění, a proto má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení v návaznosti na splatnost jednotlivých vyúčtování, tedy dnem následujícím po splatnosti vyúčtování. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 992 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.