8 C 144/2024-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28.6.2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 460,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8956,54 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9460,79 Kč od 28.9.2023 do zaplacení ve výši 7,75 %, částku 5755,21 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5666,69 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5755,21 Kč od 28.9.2023 do zaplacení ve výši 7,75 %,. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen předchůdkyně žalobkyně ), uzavřela se žalovaným celkem 2 smlouvy o zápůjčce, kdy na základě uzavřené smlouvy ze dne , datum, č. , číslo, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, v souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce vedle jistiny i poplatek ve výši 4 356 Kč, přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 45 měsíčních splátkách po 234 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6.10.2011 Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 895,21 Kč. Dále mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce č. , číslo, , na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 8 360Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6.6.2011. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 12 304,79 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 21.9.2023, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Svá tvrzení žalobkyně dokládá listinami přiloženými k žalobě.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Žalovaný se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle §101, odst. 3 o.s.ř.4. Soud z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce) zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným postupně podepsala 2 smlouvy o půjčce (dne , datum, a , datum, ), kdy na základě smlouvy dne 12.4.2010 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 8360 Kč, přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 18 360 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti 59 týdenních splátkách po 310 Kč, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 224,28% (viz smlouva o půjčce ze dne , datum, ).5. Na základě další smlouvy dne 25.11.2010 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému další peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 4356 Kč, přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 10356 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 44 týdenních splátkách po 234 Kč, RPSN půjčky činilo dle smluvních podmínek 299,81% (viz smlouva o zápůjčce ze dne , datum, ). S žalovaným byla před sjednáním půjčky vypsána vždy zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o zaměstnání, výše příjmů (24 860Kč), běžné měsíční výdaje (3300+500+300+10000), jiné závazky 0Kč a jaké podklady byly předloženy (pracovní smlouva, výplatnice, OP , nájemní smlouva) (viz zákaznické karty). Žalovaný dle tvrzení žalobkyně na první smlouvu ze dne 12.4.2010 uhradil celkem částku 12 604,79 Kč, na druhou smlouvu ze dne 25.11.2010 částku 895,21 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobkyni, a to s účinností ke dni 21.9.2023 (viz smlouva o postoupení pohledávky, seznam postoupených pohledávek), přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně (viz oznámení o postoupení pohledávek , podací lístek). Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění, podací lístek).6. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto tvrdí, že zkoumala úvěruschopnost z podkladů předložených žalovaným s odbornou péčí, k prokázání této skutečnosti předložila zákaznické karty žalovaného. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že nějaké prověřovací úkony činila a ani po poučení dle §118a, odst. 1 o.s.ř. nedoložila v této souvislosti krom zákaznické karty žádné jiné důkazy. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru.7. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dvě smlouvy o půjčce (, datum, a , datum, ). Na základě první smlouvy poskytla 10 000 Kč s poplatkem 8 360 Kč, celkem 18 360 Kč, splatných v 59 týdenních splátkách po 310 Kč, s RPSN 224,28%. Na základě druhé smlouvy poskytla 6 000 Kč s poplatkem 4 356 Kč, celkem 10 356 Kč, splatných ve 44 týdenních splátkách po 234 Kč, s RPSN 299,81%. Žalovaný uhradil na první smlouvu 12 604,79 Kč a na druhou 895,21 Kč. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni 21.9.2023 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.8. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 (obč.zák.) a zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel dle §2, písm. c) ZSÚ a žalovaný jako spotřebitel dle §2, písm. c) ZSÚ ve smyslu ustanovení §52 a násl. a §657 a násl. obč.zák. a §2, písm. a) ZSÚ uzavřeli 2 smlouvy o půjčce (spotřebitelský úvěr), na základě kterých bylo žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 10 000 + 6000 K , kterou se zavázal splácet vždy v týdenních (sedmidenních) splátkách, přičemž roční procentní sazba nákladů (RPSN) na každou z půjček činila 224,28% a 299,81%. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětných smluv z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy.9. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního