8 C 219/2024-15 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 620 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 10. 2021 do 30. 9. 2024 částkou 316,88 Kč představující nezaplacené rozhlasové poplatky (45 Kč měsíčně) za období 1.10.2021 do 30.9.2024 dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav odpovídající tvrzením v žalobě. Žalovaná byla zařazena do evidence plátců televizního poplatku ke dni 31.1.20212, přičemž od té doby ji vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně vždy k 15. dni v měsíci, za který se poplatek hradí. Žalovaná nezaplatila rozhlasové poplatky za období 16. 10. 2021 do 30. 9. 2024 ve výši 1620Kč a dluží žalobci částku 1620 Kč společně s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 10. 2021 do 30. 9. 2024 částkou 316,88, kdy dluh neuhradila ani k výzvě k úhradě ze dne 20.2.20245. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce zejména dle ust. §3, odst. 4, § 5 odst. 3 a 4, §7, odst. 4, § 8 odst. 2, §9, odst. 1. písm. a) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy na základě tvrzení žalobkyně a předložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni částku 1620 Kč odpovídající nezaplaceným rozhlasovým poplatkům ve výši 1620 Kč za shora uvedená období, když žalovaná se považuje za poplatníka rozhlasového poplatku a je zařazena do evidence poplatníků. Protože žalovaná poplatky nehradila řádně ani včas, a to ani na základě zaslaných výzev, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše v kapitalizované výši za uvedené období byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.7. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.