ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2025:8.C.3.2025.1 Datum: 2025-05-06 Předmět: o 5 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", " ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: o 5 000 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/)
1. Předmětem řízení je zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení z titulu postoupené pohledávky, která má původ v nevrácení částky ve výši 5000Kč poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně - společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen předchůdkyně žalobkyně), kdy žalobkyně není schopna doložit úvěrovou smlouvu.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaný se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř.4. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne , datum, peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč z titulu úvěrové smlouvy, kterou žalobkyně není schopna doložit Pohledávka se všemi právy s ní spojenými byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.7.2024 žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9.8.2024, současně jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky, kterou neuhradil.5. Soud věc posoudil tak, že žalobkyně nebyla schopna prokázat vznik úvěru s ohledem na absenci doložení úvěrové smlouvy. Žalobkyně však prokázala, že žalovaný od ní obdržel peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, kdy toto plnění je s ohledem na neexistenci jiného právního titulu považovat za bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu. Poté pak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě tedy bezdůvodné obohacení představuje právě částku 5 000 Kč, kterou je žalovaný povinen vrátit a dále je povinen vedle uvedené dlužné částky zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 obč. zák., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to od data 20.8.2024 do zaplacení, kdy se dostal žalovaný do prodlení po marném uplynutí lhůty k vrácení poskytnuté částky6. Soud současně dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 31.7.2024 je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z. a žalobkyni tak svědčí v důsledku předmětné smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu (výrok I.).7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru (bez konkrétnějších skutkových tvrzení) podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že žalobkyní bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat celé požadované náklady.