8 C 77/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky celkem 2 641,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 726,75 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 409,64 Kč od 23. 2. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 505,19 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení představující nezaplacené služby dodávky elektřiny dodávané právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, ) do odběrného místa žalované na adrese , adresa, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , kdy za fakturační období (dle faktury , číslo, ) od 29.06.2021 do 01.01.2022 při spotřebě celkem 0.249 MWh činí dluh po započtení platby od žalované částku 726,75 Kč, za fakturační období (dle faktury , číslo, ) od 02.01.2022 do 01.01.2023 při spotřebě celkem 0.493 MWh činí dluh po započtení platby od žalované částku 1409, 64 Kč,za fakturační období (dle faktury , číslo, ) od 02.01.2023 do 04.05.2023 při spotřebě celkem 0.180 MWh činí dluh po započtení platby od žalované částku 505,19 Kč2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, ) dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , které nehradila, kdy za fakturační období (dle faktury , číslo, ) od 29.06.2021 do 01.01.2022 při spotřebě celkem 0.249 MWh činí dluh po započtení platby od žalované částku 726,75 Kč (dluh se stal splatný dne 21.02.2022), za fakturační období (dle faktury , číslo, ) od 02.01.2022 do 01.01.2023 při spotřebě celkem 0.493 MWh činí dluh po započtení platby od žalované částku 1409, 64 Kč (dluh se stal splatný dne 22.02.2023), za fakturační období (dle faktury , číslo, ) od 02.01.2023 do 04.05.2023 při spotřebě celkem 0.180 MWh činí dluh po započtení platby od žalované částku 505,19 Kč (dluh se stal splatný dne 29.05.2023). K výzvě žalobkyně ze dne 29.8.2024 žalovaná dlužnou částku neuhradila. Předmětné pohledávky byly dle rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13.10.2017 postoupeny žalobkyni, a to ke dni 22.8.2024, postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29.8.2024.5. Na základě doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky nebo o rozporu vyúčtování soud věc stručně právně posoudil tak, že v souladu s ustanovením §50 energetického zákona a § 2079 o.z. a uzavřenou smlouvou o sdružených službách dodávkách elektřiny předchůdkyně žalobkyně dodávala služby (elektrickou energii ), za kterou žalovaná řádně nezaplatila, přičemž žalované po vyúčtování jednotlivých fakturačních období vznikl za dodanou elektřinu a další služby dluh celkem 2 641,58 Kč, který se stal splatným (viz shora uvedený skutkový stav), přičemž dluh žalovaná neuhradila ani k předžalobní výzvě. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradami předmětného plnění (viz odst. 4 odůvodnění), má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi postupitelem , právnická osoba, a žalobkyní jako postupníkem. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 641,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že v průběhu posledních let byly podány desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Navíc jde o postoupenou pohledávku, přičemž v případě žalob podávaných přímo předchůdcem žalované soud shodně aplikuje ustanovení §14b AT a není tedy důvod činit tak jinak v této právní věci. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady v celé výši.