8 C 98/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 11. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení z titulu nezaplacení ve dvou případech jízdného (vždy 30Kč) a přirážky k jízdnému (vždy 1500Kč), kdy žalovaný dne , datum, a , datum, nastoupil vždy k přepravě na lince , Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, ., aniž by si zakoupil platný jízdní doklad, čímž porušil přepravní řád žalobkyně (viz zápisy o provedené přepravní kontrole č. , anonymizováno, a , anonymizováno, ).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Z podané žaloby a předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný nastoupil vždy k přepravě dne , datum, a , datum, na lince , Anonymizováno, společnosti , právnická osoba, ., při prováděných kontrolách oprávněnou osobou, o kterých byly provedeny zápisy o provedené přepravní kontrole číslo , anonymizováno, a , anonymizováno, , se neprokázal platným jízdním dokladem, jízdné vždy ve výši 30Kč a přirážku k jízdnému vždy ve výši 1500Kč na místě a v den její splatnosti k 6.11.2022 a 25.11.2022 ani později ke kvalifikované výzvě žalobkyně ze dne 18.3.2025 neuhradil.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 o.z., podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z § 18 a) odst. 2 a 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, z § 37 odst. 5 písm. b) a c) a § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění, z § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, tarifu a ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně vyplývá, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem o zaplacení ceny stanovené za přepravu, je povinen zaplatit jízdné 30 Kč a přirážku 1 500 Kč.6. Na základě doložených důkazu, zjištěného skutkového stavu a absenci jakéhokoliv tvrzení žalovaného dospěl po právní stránce k závěru, žaloba je důvodná. Jak vyplývá ze skutkových závěrů, žalovaný v předmětné dny nastoupil k přepravě dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, tedy platně uzavřel smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem, proto je v každém jednotlivé případě v souladu se shora citovanou právní úpravou a přepravním řádem povinen uhradit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1500Kč, přičemž splatnost jednotlivých pohledávek nastala dne 6.11.2022 respektive dne 25.11.2022. Dlužnou částku ve výši celkem 3060 Kč žalovaný neuhradil ve lhůtě splatnosti, dluh nebyl uhrazen ani po kvalifikované výzvě žalobkyně. Z těchto důvodů tedy soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni předmětný dluh. Vzhledem k tomu, že se žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je pak povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením dle § 160, odst. 1 o.s.ř.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 060 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.8. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.