10 C 315/2025-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 5. 9. 2025 domáhala zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované, jež byla stanovena rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 19. 11. 2018, č. j. 13 P 201/2015-193 s tím, že žalovaná již dosáhla zletilosti. Konkrétní datum, od kdy má být vyživovací povinnost zrušena, nespecifikovala.2. Soud rozhodoval při jednání, z něhož se žalobkyně omluvila. Žalovaná v rámci jednání vyslovila s návrhem souhlas, přičemž dále uvedla, že žije v bytě se svým přítelem, je evidována na Úřadu práce a studium již ukončila.3. Z nesporných skutečností tedy vzal soud za prokázané, že došlo ke změně poměrů od doby, kdy bylo o výživném naposledy rozhodováno, žalovaná již dosáhla zletilosti, žije v bytě se svým partnerem a hledá si zaměstnání. Z úřední činnosti soudu je soudu známo, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 19. 11. 2018, č. j. 13 P 201/2015-193, byla žalobkyni stanovena vyživovací povinnost na žalovanou ve výši 1 500 Kč, jež měla být hrazena k rukám otce. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 13. 12. 2018.4. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.5. Vzhledem k tomu, že žalovaná se zrušením vyživovací povinnosti souhlasila, je již dospělá, žije se svým partnerem samostatným životem a není tedy zjevně závislá na vyživovací povinnosti matky, rozhodl soud o zrušení povinnosti, jež byla stanovena zdejším soudem rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 19. 11. 2018, č. j. 13 P 201/2015-193. S ohledem na tuto skutečnost soud dále ve výroku II. rozhodl o změně tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nespecifikovala datum, od kdy má být vyživovací povinnost zrušena, řídí se toto právní mocí rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud, tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s návrhem procesně úspěšné žalobkyně.