6 C 237/2021-9 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Manželé se svým společným návrhem domáhali rozhodnutí soudu, kterým by bylo jejich manželství uzavřené 5. 11. 2005 před [stát. instituce] rozvedeno. V návrhu uvedli, že z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, ohledně jejichž poměrů po dobu rozvodu rozhodoval zdejší opatrovnický soud. Dále uvedli, že spolu jako manželé nežijí déle jak šest měsíců, že se vzájemně odcizili, manželství je formálním svazkem a nemají zájem oba dva v něm setrvávat s tím, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, nelze očekávat jeho obnovení, přičemž příčinou rozvratu byly dlouhodobé problémy mezi nimi, které manželka vyřešila navázáním vztahu s jiným mužem. 2. Jelikož manželka je cizinkou, neboť je státní příslušnicí Ukrajinské republiky, jde o věc s cizím prvkem s tím, že mezi Českou a Ukrajinskou republikou existuje smlouva o právní pomoci v občanských věcech publikována pod č. 123/2002 Sb. mezinárodních smluv, podle jejíhož článku 21 bodu 1 je dána po projednání věci pravomoc justičního orgánu obou smluvních stran a byl-li návrh na zahájení řízení podán jednomu z justičních orgánů jedné ze smluvních stran, je vyloučena pravomoc justičního orgánu druhé strany. Jelikož tedy návrh na rozvod manželství byl podán u českého soudu, má tento soud pravomoc ve věci rozhodovat. Podle článku 30 odst. 1 této smlouvy se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení, přičemž podle bodu 2 jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště. Vzhledem ke skutečnosti, že účastníci již nemají společné bydliště, soud vycházel při určení právního řádu z článku 30 bodu 2 věta druhá, podle níž jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý z manželů druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Tím je tedy zdejší soud a proto při rozhodování vycházel z platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. 3. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že uzavřeli manželství 5. 11. 2005 před [stát. instituce]. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že z manželství účastníků se narodily dvě dosud nezletilé děti [jméno] [jméno], ohledně jejichž poměrů pro dobu po rozvodu manželství rodičů rozhodoval soud tímto rozsudkem s právní mocí 13. 12. 2021. Z účastnických výpovědí manželů bylo zjištěno, že spolu jako manželé nežijí více jak šest měsíců, neboť se zcela po citové i lidské stránce odcizili a jejich manželství je pouze formálním svazkem, takže nemají zájem v něm setrvávat a považují jejich soužití za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácení, v němž nelze očekávat jeho obnovení, k čemuž dospěli po dlouhém a důkladném zvažování této situace. Účastníci učinili nesporným skutečnost, že příčinou rozvratu manželství byly dlouhodobé problémy, které manželka vyřešila navázáním vztahu s jiným mužem. 4. Shora prokázané skutečnosti naplňují ustanovení § 755 o. z. a soud považuje toto soužití účastníků za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, v němž nelze očekávat jeho obnovení a soud proto rozhodl o jeho rozvodu. Podle § 756 o. z. pak soud převzal příčiny rozvratu tak, jak je účastníci učinili nespornými. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení, jde-li o statusovou věc manželskou.