4 C 249/2023-8 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Manželka navrhla vydání rozhodnutí, jímž bude rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne 24. 4. 1993. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno před církví římskokatolickou v [obec], přičemž u obou účastníků se jednalo o manželství prvé. Děti, které se narodily z tohoto manželství,jsou již zletilé. Dále uvedla, že s manželem více než 5 let nežijí a manželství považuje za hluboce a trvale rozvrácené. 2. Manžel ve svém vyjádření uvedl, že s návrhem souhlasí a i on navrhuje, aby soud manželství účastníků rozvedl. Uvedl, že skutečnosti uvedené v návrhu považuje za nesporné. Dále uvedl, že za příčinu rozvratu manželství označuje rozdílný pohled na fungování vztahu a z toho plynoucí vzájemné odcizení. Vzhledem v době, kdy s manželkou netvoří pár, již nepovažuje obnovu manželství za možnou. 3. Po provedeném dokazování bylo z oddacího listu účastníků zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne 24. 4. 1993 před církví římskokatolickou. Manželství je zapsáno v knize manželství [stát. instituce]. Ze shodných výpovědí účastníků bylo zjištěno, že ve společné domácnosti nežijí více než 5 let, žádný z nich nemá zájem o obnovení manželského soužití. Na rozvratu manželství se podílely rozdílné názory na společné soužití a v důsledku toho došlo ke vzájemnému citovému odcizení. 4. Podle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. Na základě shora provedeného dokazování má soud za to, že veškeré podmínky citovaných ustanovení jsou splněny, proto soud manželství účastníků rozvedl. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., podle něhož žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.