7 C 73/2023-27 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 28 572 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, ke kterému neměl ode dne 1. 6. 2020 do 31. 3. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 304 dní po 93 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 27. 5. 2021, splatnost příspěvku nastala dne 10. 8. 2021. Dále žalobkyně uplatňuje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný je státní občan Ukrajiny, jedná se tedy o věc s cizím prvkem. Pravomoc soudů ČR je dána čl. 21 smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2011 vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod [číslo]. Vztahy mezi účastníky se řídí dle článku 48 odst. 2 citované smlouvy právním řádem ČR. 3. Žalovaný uvedl, že je a v období od 1. 6. 2020 do 31. 3. 2021 byl vlastníkem vozidla [registrační značka], k vozidlu neměl uzavřenou pojistnou smlouvu, vozidlo nebylo v daném období provozuschopné a bylo odstavené. Požádal o možnost hradit dlužnou částku ve splátkách či o možnost pozdější splatnosti s ohledem na skutečnost, že je aktuálně bez zaměstnání a pobírá pouze podporu v nezaměstnanosti a shání si práci, nemá žádné úspory, nepobírá dávky sociální podpory. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně jsou prokázaná. Z registru vozidel soudu zjistil, že žalovaný byl v době od 1. 6. 2020 do 31. 3. 2021 byl vlastníkem osobního motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru 2 793 cm3, vozidlo mělo v uvedeném období statut provozované. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou tímto vozidlem za období od 1. 6. 2020 do 31. 3. 2021, tj. po dobu 304 dní. Z výzvy k úhradě ze dne [datum], odeslané dle poštovního podacího archu téhož dne, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za období od 1. 6. 2020 do 31. 3. 2021 Kč do 30 dnů od doručení dopisu. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná částka nebyla uhrazena, nebyla konkrétními důkazy vyvrácena. 5. Žalobkyně má proto podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla. Denní sazba příspěvku činí dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 93 Kč. Žalobkyni tedy vznikl nárok na příspěvek z nepojištěného vozidla ve výši 28 272 Kč (304 dní x 93 Kč. Dále má žalobkyně podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč O nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 6. Žalovaný rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] prokázal, že ode dne [datum] pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 3 230 Kč. Za situace, kdy je žalovaný odkázán na podporu v nezaměstnanosti jako na jediný zdroj příjmu, dospěl soud k závěru, že je na místě žalovanému ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem stanovit delší lhůtu k zaplacení. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku. Žalovaný aktuálně nemá prostředky na hrazení dlužné částky ve splátkách, avšak lze důvodně předpokládat, že žalovaný v krátké době nastoupí do nového zaměstnání a opatří si tak zdroj příjmu. Stanovením lhůty 3 měsíců od právní moci rozsudku tak žalovaný bude mít možnost splnit svůj závazek bez nutnosti exekučního řízení, aniž by se takto dlouhá lhůta zásadně negativně promítla do majetkové sféry žalobce. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 596 Kč. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, neboť zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení jsou tak představovány součtem shora uvedených částek, které soud v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšil o náhradu za DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Náklady řízení jsou dále tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 144 Kč, celkem tedy činí částku 2 596 Kč. Podle § 149 odst. 1 soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku k rukám zástupce žalobkyně a to dle § 160 odst. 1 věty za středníkem o.s.ř. do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Lhůtu 3 měsíců od právní moci rozsudku soud stanovil i v případě povinnosti hradit náklady řízení z týchž důvodů jako byly uvedeny shora v případě žalované částky. Pro úplnost soud uvádí, že náklady na doplnění žaloby ze dne 6. 10. 2022 nepovažuje za účelně vynaložené, neboť doplnění žaloby obsahují náležitosti, které měly být součástí samotné žaloby. Soud proto za tato podání žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal.