1 C 28/2024-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 11 280 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti v období od , datum, do , datum, , tedy po dobu 118 dní (výrok I.). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 3. 12. 2021. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný neměl k témuž vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti v době od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021, tj. 122 dní. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku dne 17. 2. 2022, splatnost příspěvku nastala dne 3. 5. 2022. (výrok II.).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státní občan Vietnamské socialistické republiky s bydlištěm v České republice, jedná se tedy o věc s cizím prvkem. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních č. 98/1984 Sb. jurisdikční pravidla pro projednávanou věc neupravuje. Za této situace je pravomoc soudů ČR dána nařízením Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání o výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I. bis, dále jen „nařízení“), a to čl. 4, neboť žalovaný má bydliště v České republice. K aplikaci práva České republiky soud přistoupil dle čl. 4 bodu 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 (Řím II).4. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, přestože byl poučen o tom, že v případě nevyjádření se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto věc projednal a rozhodl pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky, aniž by nařizoval jednání.5. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z výpisu z centrálního registru vozidel, který soud vyžádal k návrhu žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný byl v období od 4. 12. 2020 do 31. 7. 2020 evidován jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru 1 397 cm3. Žalovaný jako vlastník a provozovatel shora uvedeného osobních motorového vozidla neměl v období od 4. 12. 2020 do 31. 3. 2021 po dobu 118 dní a následně v období od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 po dobu 122 dní sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 2. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného k úhradě příspěvků za období od 4. 12. 2020 do 31. 3. 2021, z informace , právnická osoba, . soud zjistil, že výzva byla žalovanému doručena, splatnost příspěvku nastala dne 15. 2. 2022. Z výzvy ze dne 17. 2. 2022 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za období od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021, z informace , právnická osoba, . vyplynulo, že výzva byla žalovanému doručena, splatnost příspěvku nastala dne 3. 5. 2022. Tvrzení žalobkyně, že žalované částky uhrazeny nebyly, nebyla konkrétními důkazy vyvrácena.6. Žalobkyně má proto podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla. Denní sazba příspěvku činí u osobních automobilů se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 47 Kč. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek z nepojištěného vozidla za období od 4. 12. 2020 do 31. 3. 2021 ve výši 5 546 Kč (118 dní x 47 Kč – výrok I.), za období od 1. 4. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši 5 734 Kč (122 dní x 47 Kč – výrok II).7. Dále má žalobkyně podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé uvedené období. Tyto náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč za každé vozidlo a období představují ve smyslu § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) příslušenství pohledávky (tedy každého shora uvedeného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel vozidla provozovaného v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.8. O nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 900 Kč při odměně za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, neboť zástupkyně žalobkyně učinila 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Právní zástupkyně žalobkyně je plátce DPH, soud proto přiznal náhradu DPH z odměny za zastupování a režijních paušálů. Dále jsou náklady řízení tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady řízen částku představují částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.