32 C 80/2024-34 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel s žalovanou dne 25. 2. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 26 805 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 16 833 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně, poplatek ve výši 6 132 Kč a 1500 Kč za zpracování zápůjčky. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po 690 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 8. 2022. Právní předchůdce posoudil schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet na základě vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“. Na základě informací, že žalovaná je na rodičovské dovolené, výše příspěvku činí 8 400 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku, další příjem domácnosti činí 20 500 Kč. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Neuhrazená jistina činí 21 442,25 Kč a dlužný poplatek 15 214,26 Kč.2. Žalovaná uvedla, že obdržela elektronický platební rozkaz na částku 36 656,51 Kč. Je na úřadu práce, požádala o možnost splácení s výší splátek 500 Kč, kdy víc není schopná splácet. Náklady na bydlení činí 12 000 Kč školné a obědy pro děti činí 2500 Kč. Je samoživitelka 2 dětí. Z jednání soudu se omluvila z důvodu zahraniční dovolené, požádala aby proběhl v její nepřítomnosti, uvedla, že s pohledávkou souhlasí a žádá soud o povolení splátek.3. Soud učinil následující skutková zjištění:4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 2. 2021 je zjištěno, že jí byla poskytnuta žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně částka ve výši 27 000 Kč. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru náleží poskytovateli poplatek ve výši 24 465 Kč. Celková dlužná částka činí 53 805 Kč, a je splatná formou 78 týdenních splátek po 690 Kč, poslední splátka činí 675 Kč. Současně se přihlásila k doplňkovému pojištění ve výši 2340 Kč. Úroková míra činila 70,40 % ročně. RPSN činilo dle smlouvy 111,98 %. Smlouva je podepsaná žalovanou, čímž dle znění smlouvy potvrdila, že jí byla vyplacena hotovostně částka ve výši 27 000 Kč.5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznické karty ze dne 25. 2. 2021 je zjištěno, že žalovaná tímto žádá poskytovatele o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná uvedla, že je na rodičovské/mateřské s příjmem 8400 Kč měsíčně. Její příjem byl ověřen složenkou a výměrou dávky dle žádosti. Další příjmy domácnosti uvedla 20 500 Kč. Jako odhadované měsíční výdaje uvedla žalovaná částku 1000 Kč, zároveň uvedla, že bydlí v nájmu.6. Z přehledu plateb předloženého žalobkyní vyplývá, že žalovaná skutečně zaplatila na úvěru právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 16 600 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy tvořené seznamem postupovaných pohledávek (strana 8) bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně jako postupitel postoupil soubor pohledávek, a mezi nimi i pohledávku za žalovanou, žalobkyni jako postupníkovi. O postoupení pohledávek byla žalovaná informována přípisem ze dne 29. 9. 2023, k přepravě byla zásilka dána 27. 10. 2023, jak vyplývá z podacího lístku.8. Z platebního rozpisu Úřadu práce je zjištěno, že v období od 1. 7. 2023 do 17. 6. 2024 chodil žalované rodičovský příspěvek, a to do října 2023. V současné době jí chodí příspěvky na 2 děti , jméno FO, a , Anonymizováno, v celkové výši 2800 Kč. Dále jí chodí příspěvek na bydlení ve výši 8911 Kč, do dubna ji chodil rovněž příspěvek v nezaměstnanosti.9. Po právním zhodnocení uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Soud z dostupných důkazů došel k závěru, že právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně nezkoumal. Jak žalobkyně sama v žalobě uvádí, údaje sdělené žalovanou (o příjmu a dalších nákladech) byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak z dokazování (ze žádosti o úvěr) vyplynulo, že žalovaná ověřila pouze příjem žalobkyně, nikoli další příjem domácnosti a její výdaje, kdy nelze očekávat, že člověk bydlící v nájmu, který se stará o dítě, bude mít výdaje 1000 Kč, již fakt, že bylo vycházeno z takových výdajů, svědčí o nikoli řádném šetření úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce informace o výdajích žalované a další příjem domácnosti ověřoval, ale právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Jelikož právní předchůdce žalobkyně dostatečně neověřoval údaje tvrzené v žádosti žalovanou, již toto svědčí o tom, že úvěruschopnost nebyla řádně zkoumána, právní předchůdce žalobkyně tedy nedostal své zákonné povinnosti. K výzvě, aby žalobkyně doplnila tvrzení a označila důkazy, na základě jakých dokladů ověřovala informace a ohledně výdajů a zda byl ověřován další příjem domácnosti vyjma prohlášení žalované a doložila doklady k tomu, pak žalobkyně ničeho neuvedla, důkazy nedoložila. Neunesla tedy své břemeno tvrzení a důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti.16. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že bylo postupováno s odbornou péčí a s odbornou péčí byla ověřena schopnost žalované splácet daný úvěr, a proto je smlouva pro porušení povinnosti uvedené v § 86 o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.17. Za této situace je žalovaná, jakožto spotřebitel podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších mluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo určené). Výzva neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021). Žalobkyně jakožto má tedy právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny, nikoli na úroky, poplatky apod. Žalované byla poskytnuta žalobkyní částka 27 000 Kč, žalovaná je proto povinna poskytnuté finanční prostředky po odečtení toho, co na základě úvěrové smlouvy uhradila, žalobkyni vrát