6 C 227/2024-72 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí celkových 60 801 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky 16. 8. 2023, na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně dohodnutých úroků ve výši 76,05 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách po 2 675 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to emailové komunikace, když žalovaný tuto smlouvu podepsal jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut prostřednictvím SMS kódu. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, dále databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného a podobně). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení byly dostatečné. Konkrétně z dokladu o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného je 18 413 Kč, celkové měsíční náklady žalovaného činí 8 975 Kč a, Anonymizováno, volné zdroje ke splácení jsou po odečtení tisícikorunové rezervy ve výši 4 838 Kč. Konkrétně byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích NRKI a SOLUS, když údaje žalovaného, které sám poskytl, byly ověřeny fotografií občanského průkazu výpisem ze shora uvedených databází NRKI a SOLUS, potvrzení o příjmu a informativního výpisu z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně doplnila, že z platné judikatury vyplývá skutečnost, že při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy má být poskytovatelem úvěru učiněna přiměřená míra obezřetnosti, a to vzhledem zejména k výši poskytovaného úvěru, který byl v tomto případě 40 000 Kč s tím, že žalobkyně nemůže konkrétně ověřovat například údaje o bydlení žalovaného, který k němu uvedl, že bydlí u rodičů, což by bylo možné prokázat nájemní smlouvou či čestným prohlášením rodičů, které však má stejnou váhu jako prohlášení samotného žalovaného, které učinil před uzavřením smlouvy. Žalobkyně zdůraznila, že v silách banky není skutečnost ověřovat konkrétní další výdaje žalovaného. Z těchto důvodů se domnívá, že jeho úvěruschopnost byla zkoumána řádně a pokud žalovaný uhradil pouze 2 675 Kč na tomto úvěru, má kromě nové dlužné jistiny úvěru v celkové výši 47 409,08 Kč, odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 39 859,91 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 549,17 Kč, hradit i smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s příslušenstvím a další smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové dlužné jistiny úvěru ve výši 47 409,08 Kč od 28. 12. 2023 do sepisu žaloby, tedy částku 11 993,73 Kč a kromě toho i úrok za poskytnutí úvěru, jak byl dohodnut ve výši 76,05 % za dobu od 17. 1. 2024 do tohoto dne a od tohoto dne pak úrok ve výši 15 % z této částky za dobu, kdy dosáhne částky 154 080 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl ve věci nečinný.3. V řízení bylo z prohlášení klienta – informací pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, fotografii občanského průkazu žalovaného, informací o smlouvě o spotřebitelském úvěru, podpis na dálku, základních informací o klientovi důkazem o odeslání 1 Kč zaslané SMS, informace o vyplacení a důkaz o přijaté SMS a samotné smlouvy o úvěru č. , hodnota, , včetně oznámení o schválení úvěru a dodatku č. 1 k této smlouvě zjištěno, že mezi účastníky bylo prostřednictvím prostředku komunikace na dálku poté, co žalovaný souhlasit s podmínkami úvěrové smlouvy, uhradil žalobkyni 1 Kč a byl jí poskytnut žalovanému jedinečný kód, uzavřena dne 16. 3. 2023 smlouva o úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit s dohodnuto uvěrovou sazbou ve výši 76,04 Kč v celkových 48 měsíčních splátkách po 2 675 Kč splatných do každého 18. dne měsíce, tedy uhradit celkových 128 400 Kč.4. Z karty klienta k předmětné úvěrové smlouvě bylo kromě shora uvedených parametrů této úvěrové smlouvy zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . Z potvrzení o příjmu ověřený touto společností bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného za květen až červenec 2023 představuje 19 892 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného z 14. 7. 2023 bylo zjištěno, že tohoto dne mu přišla mzda za měsíc červen 2023 ve výši 18 413 Kč. Z výpisu nebankovního registru klientských informací NRKI a výpisu záznamu registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný není nijak úvěrově zatížen. Z karty hodnocení klienta k této úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný pobírá příjem ze zaměstnání, jehož výše představuje částku 18 413 Kč. Jako výdaje jsou uvedeny životní minimum ve výši 4 860 Kč, dále bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 3 915 Kč a ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) částka 200 Kč, celkem tedy výdaje 8 975 Kč s tím, že na rezervě zbývá 8 438 Kč. Kromě toho pak byly zjišťovány osobní údaje žalovaného s tím, že má výuční list a formou bydlení je bydlení u rodičů.5. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 16. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému na jeho účet bylo ze strany žalobkyně připsáno 40 000 Kč. Ze dvou výzev z 20. 11. a 19. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný neplatil řádně dle této smlouvy a zaplatil z ní pouze jednu splátku, když byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 26. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyrozuměn o tom, že tento úvěr byl zesplatněn a byl vyzván k úhradě zbývající dlužné původní jistiny ve výši 39 459,91 Kč, včetně úroků neuhrazené smluvní pokuty a dalších nákladů, tedy částky v celkové výši 48 807 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2023, včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky s tím, že v opačném případě bude podána žaloba. Žalovaný neprokázal, že by něčeho na dlužné částce žalobkyni uhradil.6. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.7. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti