6 C 99/2024-29 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k nemovitostem: jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezené podle byt. z. v budově: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, (bydlení) (LV , Anonymizováno, ), stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ), st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ) a st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ); a dále odpovídajícímu ideálnímu spoluvlastnickému podílu na společných částech shora uvedeného domu a pozemků o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ; jak zapsáno na LV , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . K tomu uvedla, že žalobkyně je spoluvlastnicí ideálního spoluvlastnického podílu 1/6 a žalovaná ideálního podílu 5/6. Sama žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví, z tohoto důvodu opakovaně kontaktovala žalovanou s návrhem na jeho zrušení, avšak nikdy neobdržela žádnou reakci a nezbývá tedy než se domáhat soudního rozhodnutí. Podle žalobkyně povaha nemovitosti neumožňuje i její faktické rozdělení na dvě nové samostatné nestejně velké funkční jednotky odpovídající velikosti podílu spoluvlastníků v poměru 5/6 : 1/6. Je to z toho důvodu, že se jedná o malý byt v řadovém domku, který má pouze jeden vchod, jedná se o byt o velikosti 2+1 s jedním záchodem, jednou koupelnou, jednou kuchyní a takto disponovaný byt by s ohledem na vertikální členění, jak odpovídá současné judikatuře na dva vchody, dva záchody, dvě koupelny a dvě kuchyně, vyžadoval nepřiměřeně vysoké náklady při přestavbě, což fakticky vylučuje možnost reálného rozdělení. V úvahu nepřichází ani druhý způsob vypořádání, a to přikázání věci jednomu z účastníků, neboť žalobkyně o toto nemá zájem a žalovaná takovýto zájem neprojevila, a to jak před tímto řízením, tak v jeho době, navíc s ohledem na skutečnost, že je nemovitost zatížena mnoha exekucemi ze strany žalované. Toto vylučuje její solventnost. Proto nezbývá než přistoupit k třetímu způsobu vypořádání, a to nařízení prodeje ve veřejné dražbě, a to i z toho důvodu, že se jedná o byt, který nikdo neobývá, chátrá a dává tedy smysl vypořádat spoluvlastnictví právě tímto způsobem.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a přes pátrání po její osobě ze strany soudu za pomoci Policie ČR se ji osobně nepodařilo kontaktovat a žalovaná nereagovala na výzvy jak v místě trvalého bydliště dle centrální evidence obyvatel, tak ani na adrese zjištěné orgány Policie ČR a nereagovala ani na těmito orgány zjištěné kontakty prostřednictvím mobilních telefonů.3. V řízení bylo z výpisu z katastru nemovitostí zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníci nemovitostí, a to jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezené podle byt. z. v budově: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, (bydlení) (LV , Anonymizováno, ), stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ), st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ) a st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ); a dále odpovídajícímu ideálnímu spoluvlastnickému podílu na společných částech shora uvedeného domu a pozemků o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ; jak zapsáno na LV , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a to žalobkyně co do 1/6 a žalovaná co do 5/6. Žalobkyně se stala jejich vlastnicí na základě kupní smlouvy z 9. 2. 2024 s právními účinky zápisu k 12. 2. 2024 a žalovaná se stala spoluvlastnicí na základě usnesení Okresního soudu ve , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, s právní mocí , datum, . Z aktuálního výpisu v katastru nemovitostí ze dne 3. 9. 2024 pak bylo zjištěno, že tyto nemovitosti podléhají zahájením pěti exekucím ve vztahu k povinné žalované.4. Z předžalobní výzvy ze dne 28. března 2024, včetně poštovního podacího lístku a doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na předmětných nemovitostech se zákonným výčtem možných způsobů vypořádání s tím, že jelikož předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné na dvě samostatné a nestejně velké funkční jednotky tak, aby každému ze spoluvlastníků připadla jedna nová jednotka, nepřipadá v úvahu faktické rozdělení nemovitosti a zbývá tedy varianta odkupu podílu jednoho z účastníků či společný prodej nemovitostí oběma spoluvlastníky a rozdělení výtěžku podle velikosti. Žalovaná byla vyzvána ke sdělení stanoviska s tím, že pokud tak neučiní, má považovat tuto výzvu jak předžalobní výzvu, a to s upozorněním na možný soudní spor.5. Ze spisu Okresního soudu ve , Anonymizováno, , spisová značka, bylo zjištěno, že , datum, pod sp. zn. , spisová značka, vydal usnesení ve věci řízení o pozůstalosti zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, , posledně bytem , adresa, , tak, že potvrdil nabytí dědictví jediné dědičce v prvé třídě dědiců, a to vnučce zůstavitelky – žalované s tím, že předmětem dědictví je mimo jiné podíl 5/6 na předmětných nemovitostech. Z protokolu sepsaného v kanceláři soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře ve , Anonymizováno, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná toto usnesení převzala a podpisem protokolu potvrdila převzetí tohoto usnesení.6. Soud rovněž má za prokázaný charakter předmětné bytové jednotky, jak jej popsala žalobkyně v doplnění žaloby a žalovaná nijak nesporovala, když jde o malý byt 2+1 s jedním vchodem, jedním záchodem, jednou kuchyní a jednou koupelnou.7. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.8. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání.9. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit snížila-li by se tím podstatně její hodnota.10. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.11. V dané věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalobkyně již nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem se žalovanou, která byla nekontaktní a nebylo možné se s ní dohodnout na způsobech vypořádání. Soud je při své úvaze vázán způsoby vypořádání spoluvlastnictví při jeho zrušení a rovněž pořadím, které stanoví zákon pro jednotlivé způsoby vypořádání. Pokud jde o první způsob vypořádání předpokládaný zákonem dospěl soud k závěru, že rozdělení předmětných nemovitostí není reálně možné, neboť se jedná o malý dvoupokojový byt s jediným sociálním zařízením, když k tomuto bytu je jediný vchod a rozdělení takovéhoto bytu v poměru spoluvlastnických podílů účastníků, tedy 5/6 : 1/6 je nereálné. Druhý způsob vypořádání představuje přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků, přičemž podmínkou je souhlas spoluvlastníka s přikázáním do vlastnictví a také prokázání i jeho solventnosti. Jelikož žalobkyně nemá zájem o přikázání věci do výlučného spoluvlastnictví a žalovaná, která předmětné nemovitosti zatížila již pěti exekucemi, byla ve věci nekontaktní a ačkoli jí bylo řádně ve věci doručováno, jak již před podáním žaloby, tak i v průběhu řízení, neprojevila žádným způsobem vůli v tomto směru, soud tedy ani takovýto způsob vypořádání nemohl akceptovat. Jelikož nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalobkyně žádala o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu, nebo k újmě žalované, jediný způsob, který přichází do úvahy, je nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě dle citovaného ustanovení § 1147 věta druhá o. z. Vzhledem k výše uvedenému tak soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a stanovil způsob vypořádání nařízením prodeje těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyně dostane podíl 1/6 a žalovaná podíl 5/6.12. O náhradě nákladů řízení v souladu s platnou judikaturou s tím, že vycházel zejména z aktuálního Nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 5. 4. 202 sp. zn. IV. ÚS 404/22, podle kterého v případě řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vy