7 C 38/2024-89 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení předmětné částky s tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 11. 1. 2024 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru sazbou ve výši 71,04 % ročně. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku včetně příslušenství ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 881 Kč, splatných vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce, počínaje únorem 2024. Žalovaná neplnila řádně smluvní podmínky, uhradila pouze splátku ve výši 500 Kč, a to dne 14. 3. 2024. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobci právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (za prodlení dvou splátek o délce 30 dnů) a též na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů). V důsledku prodlení došlo dne 25. 4. 2024 k zespatnění úvěru, čímž se celá dosud nesplacená jistina úvěru (40 000 Kč) a veškeré dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru (6 575,43 Kč) se staly součástí nové jistiny v celkové výši 46 575,43 Kč. Žalobce se po žalované domáhá dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru, a to od 27. 4. 2024 (den následující po zesplatnění úvěru) do 13. 9. 2024 (do dne sepisu žaloby) v celkové výši 6 474,62 Kč. Žalobce dále uvedl, že schopnost žalované hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných přímo od žalované, z databází (SOLUS a NRKI), jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení, insolvenční rejstřík). Žalobce vycházel z doložených příjmů žalované ve výši 30 000 Kč měsíčně a měsíčních nákladů 9 330 Kč. Žalovaná uvedla výdaje na bydlení ve výši 4 470 Kč a v taktéž že nemá žádnou vyživovací povinnost. Platební morálku žalované žalobce ověřil z výpisů z jejího bankovního účtu. Závěrem žalobce uvedl, že přestože žalovanou vyzval k úhradě žalované částky, tato mu již nic neuhradila.2. V průběhu řízení podáním ze dne 2. 10. 2024 žalobce sdělil, že se po žalované rozhodl nárokovat pouze jistinu a dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila pouze jednu splátku ve výši 40 000 Kč, domáhá se po ní žalobce zaplacení jistiny ve výši 39 500 Kč a dlužného pojistného ve výši 1 059 Kč. Za této situace vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky ve výši 8 473 Kč (jistiny ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 6 575, 43 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % jdoucím z této částky od 27. 4. 2024 do zaplacení, dále ohledně smluvní pokuty ve výši 6 474,62 Kč a rovněž ohledně úroku ve výši 71,04 % ročně jdoucím z částky 40 000 Ke od 27. 4. 2024 do 20. 5. 2024 ve výši 1 817,04 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 40 000 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení (maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27. 4. 2024 dosáhne částky 145 612 Kč).3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Po provedeném dokazování má soud z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne 11. 1. 2024 za prokázané, že na jeho základě byla uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též jen „Smlouva“). Jejím prostřednictvím žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, a to na dobu 48 měsíců. Vyplacení úvěru na účet , č. účtu, se podává z listiny označené jako „Zaslaná SMS (Informace o vyplacení)“. Žalovaná měla zaplatit žalobci částku v celkové výši 121 344 Kč, a to 48 splátkami po 2 881 Kč. Účastníci sjednali úročení úvěru ve výši 71,04 % ročně. Tyto parametry úvěru soud zjistil rovněž i z „Předsmluvního formuláře“. Z čl. 6 bod 1. Smlouvy vyplynulo, že pro případ prodlení se splacením kterékoli splátky o délce 30 dnů, účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč, v maximální výši 2 999 Kč za každý rok. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru po zesplatnění v den zesplatnění úvěru pak účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, což vyplynulo z čl. 6 bod 5. Smlouvy. Z čl. 6 bod 2. se podává, že žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly s prodlením žalovaného o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč. Z Přihlášky do pojištění – Skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry soud zjistil, že žalovaná sjednala dne 11. 1. 2024 k úvěru č. , hodnota, „balíček pojištění B“, za které se zavázala hradit částku ve výši 353 Kč měsíčně. Z listiny označené jako „Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 15. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalobce akceptoval shora uvedený návrh na uzavření Smlouvy. O odeslání této listiny žalované svědčí poštovní dodejka. Skutečnost, jak měla žalovaná úvěr splácet a jak měly být jednotlivé splátky úvěru zužitkovány, vyplývá ze Splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru z téhož dne. Z Prohlášení klientů z 11. 1. 2024 se podává, že žalovaná souhlasila s tím, že se seznámila s informacemi týkajícími se spotřebitelského úvěru i se zpracováním jejích osobních údajů s tím, že výši úroku za úvěr považuje za přiměřený. Splácení úvěru a zužitkování jednotlivých plateb se podává z Karty klienta, z níž je patrné, že žalovaná uhradila pouze jednu splátku ve výši 500 Kč (dne 14. 3. 20247). Z listiny označené jako „Hodnocení klienta“ vyplynulo, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 30 000 Kč a výdaje na bydlení ve výši 4 470 Kč, částka 4 860 Kč zahrnuje její životní minimum. Celkové výdaje žalované proto činí 9 330 Kč. S přihlédnutí k měsíční rezervě ve výši 1 000 Kč činí její volné zdroje 19 670 Kč. Zároveň žalovaná uvedla, že je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , a to na dobu neurčitou. Žalovaná sdělila, že nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti. Z výplatní pásky žalované soud zjistil, že v září 2023 činila její čistá mzda u shora uvedeného zaměstnavatele částku ve výši 31 642 Kč, v říjnu 2023 částku ve výši 44 481 Kč, v listopadu 2023 částku ve výši 59 569 Kč a v prosinci 2023 částku ve výši 30 808 Kč. Ze skenu občanského průkazu žalované č. , hodnota, se podává, že žalobce ověřoval identitu žalované, stejně jako platnost dokladu. Z Výpisu záznamu z registru SOLUS se podává, že u žalované nejsou evidovány žádné dlužné splátky. Provedení lustrace žalovaného v NRKI vyplynulo z Výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 10. 1. 2024. K úhradě dlužné částky žalobce žalovanou vyzýval opakovaně, což vyplynulo z Výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 22. 3. 2024. O zesplatnění úvěru byla žalovaná žalobcem informována dne 25. 4. 2024, kdy byla zároveň opět vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky, což se podává z listiny označené jako „Oznámení“. Z listiny označené jako „Předžalobní výzva“ má soud za prokázané, že žalobce žalovanou dne 20. 8. 2024 vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalované fakticky odeslána, se podává z Podacího archu České pošty ze dne , datum, . Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.5. Ve vztahu k dokazování soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.6. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Nejprve soud postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. Souhlas žalovaného soud nevyžadoval, neboť ke zpětvzetí došlo dří