1 C 289/2024-27 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalované povinnost zaplatit částku 29 040 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 je s účinností ke dni 27. 9. 2023 právním nástupcem společnosti , právnická osoba, Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce uzavřel dne 25. 8. 2012 se žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 20 900 Kč, která představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 192 Kč s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 750 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Žalovaná se zavázala částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 45 900 Kč splácet v 60 týdenních splátkách po 765 Kč, poslední splátka byla stanovena na 19. 10. 2013. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 9. 3. 2013. Žalovaná uhradila částku 16 860 Kč, z toho částka ve výši 9 183,01 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny a zbývající část plateb ve výši 7 676,99 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku.2. Žalobkyně se domáhá úhrady celkové dlužné částky 29 040 Kč skládající se z dlužné jistiny 15 816,99 Kč, dlužného poplatku ve výši 13 223,01 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 31 865,70 Kč představující úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 15 816,99 Kč od 20. 10. 2013, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 27. 9. 2023, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 11 916,06 Kč představující úrok z prodlení ve výši 7,05 % z jistiny ve výši 15 816,99 Kč od 7. 3. 2013, tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 27. 9. 2023, dále úroků ve výši 19,98 % ročně z 15 816,99 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 7,05 % z částky 15 816,9 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Uvedla, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet půjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o půjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části nazvané „Ověřené dokumenty“. Teprve po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena Smlouva. Právní předchůdce ověřil majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy, deníku tržeb a složenky na elektřinu, současně ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení, která žalovaná uvedla v zákaznické kartě. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zejména že má pravidelný měsíční příjem z podnikání (masérka), její měsíční příjem činí 18 000 Kč a jiné její příjmy činí 5 200 Kč, žije ve vlastním bytě bez zástavy, nemá půjčku u jiné společnosti, s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované půjčky, dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované půjčku splácet je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně dále poukázal na to, že Smlouva byla uzavřena před 24. 2. 2013, tedy před účinností zákona č. 43/2013 Sb., kterým byl novelizován § 9 zákona č. 145/2010 Sb., když teprve účinností této novely byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pro případ poskytnutí úvěru bez posouzení úvěruschopnosti žadatele.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Ze Smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, soud zjistil, že se jí společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 25 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 20 900 Kč, představovaným úrokem ve výši 3 192 Kč s úrokovou sazbou 19,9753 %, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 750 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso v částce 12 958 Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 765 Kč. Částka 25 000 Kč byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Z historie splácení vyplynulo, že žalovaná uhradila 16 860 Kč.6. Ze zákaznické karty vztahující se ke Smlouvě soud zjistil, že žalovaná uvedla, že pracuje jako masérka na základě živnostenského oprávnění s příjmem 18 000 Kč, jako další příjem uvedla 5 200 Kč bez bližší konkretizace, celkem uváděné příjmy žalované činily 23 200 Kč. Měsíční výdaje žalované byly vyčísleny nájmem/inkasem 2 100 Kč, spořením 300 Kč, výdaji za telefon ve výši 1 000 Kč, výdaji na domácnost 6 000 Kč, jinými závazky ve výši 2 600 Kč a 3 800 Kč. Uvedla, že bydlí ve vlastním, a půjčku ve výši 35 000 Kč požaduje z důvodu rodinné události. Předložila živnostenský list, deník tržeb bez bližšího upřesnění, složenku za elektřinu. Tyto listiny nebyly soudu předloženy.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 21. 9. 2023, účinné k 27. 9. 2023, včetně seznamu postoupených pohledávek, je zřejmé, že pohledávka ze Smlouvy o půjčce za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 je zřejmé, že postoupení pohledávky ze Smlouvy bylo žalované oznámeno a žalovaná byla vyzvána, aby uhradila do deseti dnů po obdržení dopisu částku 29 040 Kč s příslušenstvím. Z podacího lístku vyplývá, že oznámení o postoupení pohledávky zahrnující výzvu k úhradě bylo odesláno žalované dne 27. 10. 2023. Ve smyslu § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se tak má za to, že oznámení bylo žalované doručeno třetí pracovní den, tzn. 1. 11. 2023. Poslední den lhůty k plnění proto připadá na 11. 11. 2023. Vzhledem ke skutečnosti, že 11. 11. 2023 byla sobota, připadá poslední den lhůty dle § 607 o. z. na následující pracovní den, tj. na pondělí 13. 11. 2023, a proto je žalovaná v prodlení počínaje dnem 14. 11. 2023.8. V právní rovině dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Žalobcova aktivní procesní legitimace je dána ustanovením § 1879 a násl. o. z. Žalovaná vystupovala při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětné úvěrové smlouvy vztahuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013. Dle znění zákona č. 145/2010 Sb., účinného do 24. 2. 2013, byl věřitel povinen prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit. Sankce neplatnosti smlouvy v případě porušení této věřitelovy povinnosti byla zakotvena novelou provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., účinnou od 25. 2. 2013. Otázka, zda podle právní úpravy před novelou zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., s účinností od 25. 2. 2013, bylo možné vyhodnotit smlouvu o spotřebitelském úvěru (zde o půjčce) za neplatnou pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele bez toho, že neplatnost stanovil přímo zákon, byla již řešena v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018 s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I ÚS 199/11 a ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III ÚS 4084/12. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 oč. zák.).“9. Soud proto dospěl k závěru, že i v případě Smlouvy, která byla uzavřena za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. před 24. 2. 2013, je nezbytné zabývat se tím, zda věřitel před uzavřením Smlouvy řádně posoudil schopnost žalované půjčku splácet, a to z úřední povinnosti i bez námitky žalované. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedůsledně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala splácet půjčku formou 60 týdenních splátek po 765 Kč, tj. cca ve výši 3 060 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně se spokojil s předložením živnostenského listu a deníku tržeb, aniž by však bylo zřejmé, za jaké období jsou tržby evidovány a v jaké výši, nelze zjistit, jaké výdaje byly spojeny s podnikáním v oboru masérka, žalovaná tyto náklady neuvedla a nebyly po ní vyžadovány. Stejně tak nelze dovodit, co představuje částka 5 200 Kč uvedená jako jiné příjmy, jaký je zdroj tohoto příjmu, zda je pravidelný, apod. Tento „vedlejší“ příjem žalovaná ničím nedoložila, nebyl ze strany poskytovatele půjčky ověřován. Právn