1 C 74/2025-70 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 21 704 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je právním nástupcem společnosti , Jméno žalobkyně, ., je držitelkou licence na distribuci elektřiny a zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy. Žalovaná č. 1) byla smluvním odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , měla uzavřenou sdruženou smlouvu na odběr elektřiny do uvedeného odběrného místa s dodavatelem elektřiny , právnická osoba, , smluvní vztah byl ukončen dne 30. 4. 2024. Elektroměr se nacházel uvnitř nemovitosti a žalovaná neumožnila žalobkyni demontáž elektroměru. Žalobkyně dále tvrdí, že tím žalovaná umožnila 2. žalovanému neoprávněný odběr elektřiny, neboť 2. žalovaný nemovitost užíval na základě nájemní smlouvy a byl odběratelem elektřiny v době od 1. 5. 2024 do 27. 8. 2024. Žalobkyně se domáhá náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 21 704 Kč, množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno na základě hodnot získaných z elektroměru, rozdíl mezi konečným stavem ke dni ukončení smluvního vztahu a zjištěným k 27. 8. 2024 je 0,716 MWh. Žalobkyně doplnila, že ke dni 12. 4. 2024 byl v odměrném místě proveden faktický odečet, při kterém byl zjištěn stav elektroměru 73 359 kWh, faktura byla vystavena ke dni 30. 4. 2024 s odstupem 18 dnů, na základě odhadu stavu elektroměru 73 653. Žalobkyně uvedla že 1. žalovaná umožnila 2. žalovanému odebírat elektřinu v daném odběrném místě tím, že uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a po ukončení smluvního vztahu mu umožnila odběr elektřiny tím, že neznemožnila odběr elektrické energie po zániku smlouvy. Žalobkyně vykonala několik marných pokusů o přerušení dodávky elektřiny a o demontáž elektroměru. Poukázala na povinnost zákazníka umožnit demontáž elektroměru a umožnit k němu přístup.2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili.3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutkové závěry. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí, kterou uzavřeli žalovaná č. 1 , Jméno žalované A, jako zákaznice a , právnická osoba, . jako dodavatel elektřiny dne 25. 9. 2016, ve spojení s vyjádřením společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že do odběrného místa na adrese , adresa, byla dodávána elektřina až do 30. 4. 2024 na základě shora uvedené smlouvy. K ukončení smluvního vztahu došlo z důvodu neplacení, neboť žalovaná měla dle smlouvy hradit zálohu ve výši 6 300 Kč měsíčně vždy ke každému 15 dni v měsíci, avšak platby chodily opožděně a platby za měsíce srpen 2023 a únor 2024 nebyly uhrazeny vůbec. Skutečnost, že platby za odebranou elektřiny byly hrazeny se zpožděním, vyplývá z e-mailové korespondence mezi dodavatelem elektřiny a 1. žalovanou, z potvrzení o provedení transakce ze dne 29. 7. 2023 je zřejmé, že dlužné platby za odebranou elektřinu na základě shora uvedené smlouvy uhradila dcera žalovaného č. 2 , jméno FO, .4. Dům na adrese , adresa, užíval na základě nájemní smlouvy 2. žalovaný , Jméno žalované B, , jak vyplynulo z výpovědi svědka , jméno FO, , vlastníka domu. Z jeho výpovědi soud dále zjistil, že žalovaný bydlel v , adresa, spolu s manželkou , jméno FO, od roku 2012 do 31. 8. 2022, následně do 31. 8. 2024 užíval dům sám. Nájem za žalovaného hradila dcera , jméno FO, . Svědek vyloučil, že by v domě bydlela 1. žalovaná, z jakého důvodu byla smlouva o sdružených dodávkách elektřiny k odběrnému místa uzavřena právě s 1. žalovanou, svědek nevěděl. Nájemní vztah 2. žalovaného k domu , adresa, v době od 1. 5. 2024 do 27. 8. 2024, je dále prokazován nájemní smlouvou, kterou uzavřeli , jméno FO, jako pronajímatel a žalovaný č. 2 jako nájemce dne 27. 8. 2022 a kterou byl dům , adresa, přenechán žalovanému č. 2 k užívání k zajištění jeho bytových potřeb na období od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023. Dodatkem k této smlouvě ze dne 31. 8. 2024 došlo k prodloužení nájemní smlouvy do 31. 8. 2024. Z řádného vyúčtování elektřiny společnosti , právnická osoba, . č. , hodnota, ze dne 16. 4. 2024 ve spojení s přílohou k této faktuře vyplývá, že dodavatel elektřiny vyúčtoval 1. žalované elektřinu dodanou do předmětného odběrného místa v období od 23.4.2023 do 12. 4. 2024, zejména však to, že k 12. 4. 2024 byl proveden odečet elektroměru a konečný stav činil 73 359 kWh. Z mimořádné faktury za elektřinu č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2024 včetně přílohy soud zjistil, že jí dodavatel elektřiny vyúčtoval 1. žalované elektřinu za období od 13. 4. 2024 do 30. 4. 2024, konečný stav elektroměru činil 73 653 kWh. Elektřina byla v odběrném místě odebírána i po ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, a to do 27. 8. 2024, kdy došlo k demontáži elektroměru se stavem 74 369 kWh, jak soud zjistil ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa č. , hodnota, ze dne 27. 8. 2024.5. Žalobkyně vyčíslila škodu za neoprávněný odběr elektřiny v množství 716 kWh v období od 1. 5. 2024 do 27. 8. 2024 ve výši 21 704 Kč, a to včetně oprávněných nákladů v částce 10 858 Kč, a to v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. O zaplacení uvedené částky opakovaně upomínala 2. žalovaného, jak vyplývá z upomínek a předžalobní výzvy. 1. žalovaná upomínána nebyla.6. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zakazuje.7. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná ve vztahu k 2. žalovanému, který jako nájemce domu na adrese , adresa, odebíral elektrickou energii v období od 1. 5. 2024 do 27. 8. 2024, přestože smluvní vztah s dodavatelem elektřiny společností , Anonymizováno, . byl ohledně uvedeného odběrného místa k 30. 4. 2024 ukončen. Ze strany 2. žalovaného tak došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy má proto právo na náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny. Porušením zákazu neoprávněného odběru žalovaný způsobil žalobkyni škodu, která byla vyčíslena v souladu s vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb., na částku 21 704 Kč včetně DPH. O nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud proto žalobě ve vztahu k 22. žalovanému , Jméno žalované B, vyhověl.9. Naproti tomu v případě 1. žalované dospěl soud k závěru, že není pasivně věcně legitimována. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny do daného odběrného místa s dodavatelem elektřiny společností EO.N Energie, a.s. Smlouva byla ukončena k , datum, z důvodu pozdních plateb záloh. Z provedených důkazů, zejména z výpovědi svědka , jméno FO, - majitele domu, v němž je odběrné místo, vyplývá, že 1. žalovaná v domě na adrese , adresa, v předmětné době, kdy došlo k neoprávněnému odběru elektřiny, a ani jindy, nebydlela a ani jej jinak neužívala. Žalovaná tedy neodebírala elektřinu v daném odběrném místě v době od , datum, do , datum, . Z pouhé skutečnosti, že v minulosti existoval smluvní (odběratelský) vztah mezi dodavatelem elektřiny a 1. žalovanou, nelze dovozovat neoprávněný odběr žalované jako původního odběratele v době po skončení smluvního vztahu za situace, kdy bylo prokázáno že sama žalovaná elektřinu neodebrala. Soud zde odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017 sp. zn. 25 Cdo 1803/2017. Žalobkyně přes poučení netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že žalovaná odebrala elektřinu v daném odběrném místě v období od , datum, do , datum, . Žalobkyně setrvala na tvrzení, že žalovaná za neoprávněný odběr odpovídá z toho důvodu, že neumožnila demontáž elektroměru v odběrném místě. K tomu soud opětovně uvádí, že v době neoprávněného odběru (ani dříve v minulosti) žalovaná neužívala dům a elektřinu nikdy fakticky neodebírala ona, nýbrž právě 2. žalovaný , Jméno žalované B, . S odběrným místem ji po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem elektřiny nic nepojilo, nebyla jeho vlastníkem ani nájemcem, neměla tedy žádnou možnost, jak případně znemožnit odběr elektrické energie po skončení smluvního vztahu. Ze shora uvedených důvodů dospěl