32 C 37/2025-78 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá v záhlaví uvedené částky. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne 14. 8. 2023, a na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 14. 8. 2023. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 76,04 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách po 7 620 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2023. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází a z dalších zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, lustrace v databázích SOLUS a NRKI). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru, neboť do data zesplatnění celého úvěru zaplatil pouze 53 340 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění úvěru k okamžiku, kdy se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. 8 splatné dne 17. 4. 2024 o délce 65 dnů, tedy ke dni 23. 6. 2024. Podle smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru staly součástí „nové jistiny úvěru“ dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud přirostlé a nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přičemž tuto novou jistinu ve výši 115 370,12 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle smlouvy dále vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč za prodlení u dvou splátek á 499 Kč. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené žalobou nárokovala zaplacení částky 119 567 Kč odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 115 370,12 Kč a smluvní pokutě výše uvedené a nákladům vzniklým v souvislosti s prodlením ve výši 1 398 Kč a pojištění ve výši 2 799 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou od 25. 6. 2024 do data vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 40 840,98 Kč, dále úrok, jak je uvedený výše. Žalobkyně ověřila příjem žalovaného z výpisu z bankovního účtu a výše uvedenými externími výpisy. Vyhodnocení se děje automaticky v informačním systému, tento pracuje z údajů získaných z externích databází a poskytnutých žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud učinil následující skutková zjištění:4. Z návrhu na uzavření smlouvy a oznámení o schválení úvěru je zjištěno, že žalobkyně potvrzuje schválení smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku 320 976 Kč formou 48 měsíčních splátek po 7 620 Kč splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 76,04 % p. a., a to jako „pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru“. Současně se žalovaný přihlásil k pojištění, které bylo zahrnuto v uvedené platbě měsíční částkou 6 687 Kč. RPSN činilo dle smlouvy 109,22 %5. Z Dokladu o vyplacení úvěru výpisu k účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovanému byla sjednaná úvěrová částka ve výši 100 000 Kč vyplacena dne 14. 8. 2023 bezhotovostním převodem na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který byl žalovaným jako platební místo označen v návrhu smlouvy. Že jde o účet žalovaného vyplývá rovněž z historie pohybů na tomto účtu za období od 1. 5. 2023 do 14. 8. 2023.6. Z listiny označené jako Karta klienta je zjištěno, že žalovaný ke dni 13. 6. 2025 uhradil z titulu smlouvy celkovou částku 53 340 Kč.7. Z historie pohybů na účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za období od 1. 5. 2023 do 14. 8. 2023 je zjištěno, že od společnosti , právnická osoba, na účet chodily platby v průměrné měsíční výši 26 438 Kč.8. Z listiny hodnocení klienta je zjištěno, že žalobkyně při poskytnutí úvěrů počítala s příjmy ve výši 27 000 Kč a s výdaji ve výši 9 260 Kč, přičemž výdaji byly výdaje na bydlení ve výši 4 400 Kč a dále životní minimum ve výši 4 860 Kč. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Bydlel ve vlastním bydlení. Bylo počítáno s rezervou ve výši 16 740 Kč.9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací je zjištěno, že žalovaný v době uzavírání smlouvy měl u finančních institucí dluh po splatnosti ve výši 3 649 Kč.10. Z dalších listinných důkazů nebyla zjištěna žádná ve věci rozhodná skutková zjištění – s ohledem na níže uvedený závěr, případně vyplývají z jiných důkazů.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, která běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Soud z dostupných důkazů došel k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala. Žalobkyně sice řádně ověřila příjem žalovaného, nikoli však jeho výdaje, když ona sama jejich ověřování v dostatečném rozsahu netvrdí. Zcela nedostatečné je pouhé spolehnutí se na tvrzení žalovaného a započítání životního minima, kdy nadto z dokazování vyplynulo, že žalovaný v době žádosti o úvěr měl dluh po splatnosti. Je povinností poskytovatele úvěru vyžadovat doložení údajů poskytnutých spotřebitelem tak, aby si mohl ověřit správnost těchto údajů. Uvedené výdaje ve výši 4 400 Kč pak jsou nedůvěryhodné, ověřovány nijak nebyly. Pokud žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním, mělo být zkoumáno, zda skutečně vlastní nemovitost, ve které bydlí, rovněž nelze mít za neproporční zátěž spotřebitele, aby doložil výdaje na bydlení (vyúčtování energií, SIPO, energie apod.). Pokud jiné výdaje neuvedl, nelze to zhojit tím, že se započítají náklady životního minima, mělo zde nastoupit podrobnější dotazování se na náklady a pokud by žalovaný informace nedoplnil, má toto vést k zamítnutí žádosti o úvěr. Zcela běžně je schopen spotřebitel jistě předložit doklady o svých příjmech (pracovní smlouva, rozhodnutí o dávkách apod., výpis z účtu), doklady o svých pravidelných výdajích (vyúčtování telekomunikačních služeb, SIPO, výpis z účtu, ze kterého jsou strhávány ceny za služby, nájemní smlouva, prohlášení rodičů či třetích osob, bydlí-li spotřebitel u nich apod.). Existují výdaje, které nemůže poskytovatel úvěru bez pravdivé informace ze strany spotřebitele ověřit, jako např. v případě, kdy spotřebitel tvrdí, že nemá žádné výdaje s jinými úvěry či půjčkami u subjektů odlišných od poskytovatele úvěru a nemá ani záznamy v rejstřících SOLUS či NRKI, avšak v takovém případě nelze po poskytovateli požadovat, aby podrobně pátral (ostatně to není ani jeho povinnost) o takových závazcích spotřebitele a případné nepravdivé poskytnutí takové informace spotřebitelem nemůže jít k tíži poskytovatele úvěru. Zde však neproběhlo ani základní šetření výdajů žalovaného, kterým by žalobkyně své povinnosti dostála.16. K výzvě, aby žalobkyně doplnila tvrzení a označila důkazy, na základě jakých dokladů ověřovala informace ohledně výdajů a zda byl ověřován další příjem domácnosti vyjma prohlášení žalovaného a doložila doklady k tomu, pak žalobkyně ničeho neuvedla, důkazy nedoložila. Neunesla tedy své břemeno tvrzení a důkazní stran řádného zkoumání úvěruschopnosti.17. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že bylo postupováno s odbornou péčí a s odbornou péčí byla ověřena schopnost žalovaného splá