6 C 49/2025-22 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit jí celkových 23 360 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 20. 8. 2022 pod č. , hodnota, smlouvu o půjčce, na základě níž jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala uhradit v celkových 53 týdenních splátkách spolu s poplatkem ve výši 6 960 Kč po 320 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 26. 8. 2029, avšak žalovaná z nich uhradila pouze 2 620 Kč a dluží tedy 14 340 Kč, z toho na jistině 8 455,19 Kč a na souhrnném poplatku 5 884,81 Kč, k tomu pak kapitalizované zákonné úroky z prodlení a úroky z prodlení v procentuální výši. Dále pak žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 9. 5. 2008 se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky rovněž ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala uhradit včetně souhrnného poplatku 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 15. 5. 2009, avšak z nich uhradila pouze 7 940 Kč, takže dluží celkových 9 020 Kč, z toho na jistině 5 318,40 Kč a souhrnném poplatku 3 701,60 Kč, včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a procentuálních úroků z prodlení. Nároky z obou těchto smluv pak byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, avšak ničeho více již neplnila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení byla nečinná.3. V řízení bylo ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 19. 8. 2005 smlouvu o půjčce, na základě níž jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč, tedy celkových 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč měsíčně s tím, že poslední splátka připadá na 26. 8. 2009. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 9. 5. 2008 smlouvu o půjčce, na základě níž jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná se je zavázala uhradit včetně souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč, tedy celkových 16 960 Kč v celkových 53 týdenních splátkách po 320 Kč s tím, že poslední splátka připadá na 15. 5. 2009. Z přehledu plateb k těmto smlouvám vyplývá, že na prvé smlouvě žalovaná uhradila 2 620 Kč a na druhé 7 940 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023, včetně seznamu těchto pohledávek a potvrzení o úplatě k této smlouvě bylo zjištěno, že pohledávky z obou těchto smluv byly postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek z 29. 9. 2023, včetně poštovního podacího lístku z 27. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla o tomto postoupení vyrozuměna s tím, že nadále má plnit žalobkyni, přičemž z předžalobní výzvy z 20. 8. 2024, včetně poštovního podacího lístku z téhož data bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky žalobkyni. Žalovaná neprokázala, že by více něčeho uhradila.4. V řízení tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, půjčila žalované na základě dvou smluv o půjčce dle § 657 a následujících obč. zák. (který soud na tuto věc aplikoval s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 o. z. vzhledem k době vzniku tohoto závazkového vztahu 2 x částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala obě tyto částky zaplatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, z nichž žalovaná na prvé smlouvě uhradila pouze 2 620 Kč a na druhé 7 940 Kč. Na prvé smlouvě tedy dluží 14 340 Kč a na druhé 9 020 Kč. Nároky z obou těchto smluv pak věřitel v souladu s ustanovením § 1879 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek postoupil na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a vyzvána k úhradě celkových 23 360 Kč, což však neučinila. Soud proto považuje tento nárok na důvodný a vyhověl nejen ohledně této celkové částky, nýbrž i ohledně úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení, které byly částečně kapitalizovány, je v souladu s prováděcím vládním nařízením č. 142/1994 Sb., tak § 2 následného prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb.5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle § 14b) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu ještě zástupci žalobkyně náleží v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což s připočtením soudního poplatku 935 Kč představuje celkové náklady řízení ve výši 2 387 Kč.