9 C 230/2021-13 — Okresní soud v Šumperku

Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], domáhala se manželka rozvodu manželství s tím, že manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Zpočátku bylo manželství spokojené, následně přišly problémy plynoucí z rozdílných názorů na společné soužití. Od roku 1995 manželé nesdílí společnou domácnost. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil. V řízení bylo z provedených důkazů, a to oddacího listu vydaného [stát. instituce] dne [datum] zjištěno, že manželé uzavřeli manželství [datum] před Městským úřadem v [obec]. Z manželství se narodily tři již zletilé děti. Manželé nesdílejí společnou domácnost již od roku 1995. Oba shodně vylučují možnost obnovení manželského soužití. Podle ustanovení § 755 občanského zákoníku z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a manželství manželů rozvedl, když má v řízení za prokázáno, že manželství uzavřené [datum] před [stát. instituce], je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze důvodně očekávat obnovení soužití manželů, kteří spolu již od roku 1995 nežijí ve společné domácnosti, nemají k sobě žádné citové vztahy a oba shodně vylučují možnost obnovení společného soužití. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje na straně obou manželů, kteří si přestali rozumět a vzájemně se citově odcizili. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.